Zahlavi

AV ČR finančně podpoří vědce, kteří míří s výsledky výzkumu do praxe

18. 10. 2023

Drátek, který se v těle pacienta sám rozloží, nové přístupy k léčbě rakoviny, vývoj látek hubících hmyz nebo technologie na výrobu levnějších paliv přeměnou metanu na metanol: v praxi potřebné a využitelné výsledky základního výzkumu. Jejich cestě z laboratoří ke konkrétní aplikaci v medicíně nebo průmyslu pomůže Program rozvoje aplikací a komercializace AV ČR a specialisté Centra transferu technologií AV ČR.

Program PRAK je nový koncept, jak podpořit vědce a vědkyně a usnadnit cestu jejich výzkumů do praxe. Akademická rada AV ČR prozatím schválila prvních deset projektů, kterým PRAK pomůže s přípravou pro vstup do komerční zóny.

V České republice stále chybí systematičtější podpora transferu znalostí a technologií,“ říká místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová, která za tuto oblast v naší instituci odpovídá. „Perspektivním projektům v naší instituci chceme cestu k jejich praktickému uplatnění usnadnit a cíleně je podporovat,“ zdůrazňuje a dodává, že Centrum transferu technologií AV ČR od svého vniku roku 2016 s pracovišti řešilo mnohé transferové úkoly. „Programem PRAK vědcům ještě více dopomáhá, aby se mohli soustředit hlavně na svou práci.“

PRAK podpoří hlavně týmy, které se chtějí zaměřit na transfer výsledků výzkumu s vysokou úrovní technologie připravenosti. Z prostředků v řádech stovek tisíc korun tak mohou do konce tohoto roku financovat specializované odborné služby, marketingové materiály či výdaje spojené s návštěvou komerčních veletrhů a setkání. „PRAK je vhodný nástroj, kterým urychlíme přenos vědeckých poznatků do praxe. Umožňuje totiž financovat činnosti, na něž doposud pracoviště často neměla peníze,“ doplňuje vedoucí Centra transferu technologií AV ČR Martin Smekal.

Inspiraci hledali experti na transfer znalostí a technologií v zahraničí, například v konceptech OECD (TIP Knowledge Transfer and Policies) nebo v evropských vědeckých institucích.

„Smyslem hodnocení projektů je nejen vybrat nejlepší návrhy k financování, ale také poskytnout zpětnou vazbu, která pomůže žadatelům, aby zlepšili své budoucí návrhy,“ vysvětluje vedoucí oddělení řízení projektů TZT Centra Transferu technologií AV ČR Michal Beluský, který stál u zrodu ambiciózního programu.

„Další sadu projektů, které PRAK podpoří, vybereme na konci roku. Hledat budeme i nové zdroje finančních prostředků, abychom podpořili více projektů a umožnili také širší rozsah aktivit,“ uzavírá Martin Smekal.

Program PRAK aktuálně podpoří následující projekty:

  • Nové přístupy v léčbě rakoviny pomocí cílení na metabolismus nádoru: Biotechnologický ústav AV ČR
  • Založení spin-offu Ústavu termomechaniky AV ČR: Ústav termomechaniky AV ČR
  • Nový způsob sanace bioticky napadených omítek zateplených fasád a jejich preventivní ochrana: Ústav anorganické chemie AV ČR
  • Nanostrukturované katalyzátory pro chemický průmysl: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
  • Katalyzátor umožňující přeměnu metanu na metanol: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
  • Biodegradabilní dráty s využitím v implantátech: Fyzikální ústav AV ČR
  • Metoda přímé kvantifikace patogenů ryb: Biotechnologický ústav AV ČR
  • Vytvoření transgenního modelu miniprasat s genetickou mutací pro výzkum dědičného onemocnění sítnice: Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
  • Insekticidní látky pro selektivní regulaci hmyzích škůdců: Biologické centrum AV ČR
  • Ztracená architektura Mosulu/Lost Architektura of Mosul: Orientální ústav AV ČR

Více o transferu a fungování Centra transferu technologií AV ČR si přečtěte v rozhovoru s Martinem Smekalem nebo expertním stanovisku AVex.

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Shutterstock

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce