Zahlavi

Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie

25. 03. 2025

Pomyslný štafetový kolík v podobě repliky římského meče z rukou Evy Zažímalové převzal nový předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Své funkce se ujal dnes, 25. března 2025. V čele naší nejvýznamnější vědecké instituce bude stát do roku 2029. Eva Zažímalová v roli předsedkyně strávila dvě funkční období mezi lety 2017 a 2025.

Slavnostní událost se uskutečnila 24. března, tedy poslední den druhého funkčního období předsedkyně Evy Zažímalové. Čelní představitelé Akademie věd a další významní hosté se sešli ve dvoraně Knihovny AV ČR na Národní třídě v Praze. Zúčastnili se mimo jiné předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová a rovněž bývalí předsedové Akademie věd Helena Illnerová, Václav Pačes a Jiří Drahoš.


Biochemička Eva Zažímalová působila ve funkci předsedkyně Akademie věd ČR od roku 2017.

Hosty přivítala Eva Zažímalová a krátce shrnula uplynulých osm let. „Mé působení v čele Akademie věd bylo do velké míry pokračováním cesty Jiřího Drahoše, jenž ji pomohl uhájit v období velké existenční nejistoty. Často jsem zastávala spíše funkci krizové manažerky – v dobách pandemie covidu, energetické krize i válek na Ukrajině a v Gaze,“ uvedla na úvod. Svému nástupci poté popřála štěstí na spolupracovníky, co nejméně problémů a dostatek sil na jejich řešení.

Nechyběl ani symbolický dar, replika římského meče. Vytvořili ji v brněnském Archeologickém ústavu AV ČR a jde o typ spatha, tedy jednoruční dvousečný meč. Originální předlohy z druhé poloviny 2. století pocházejí z výzkumů římské pevnosti Hradisko u Mušova. Čepel má damaškovou konstrukci a kování pochvy tvar delfína. „Vnímám jej zejména jako symbol spravedlivého vedení, které dává Akademii jasný směr a slouží k ochraně hodnot, v něž věříme,“ doplnila předsedkyně.

replika meče
Předlohou repliky římského meče byly archeologické nálezy z výzkumů Balázse Komoróczyho, ředitele brněnského Archeologického ústavu AV ČR.

Věda nepřešlapuje na místě
Vyzbrojen symbolickým darem promluvil také nastupující předseda Radomír Pánek: „Stojí před námi nové výzvy. Už několik let žijeme v nejisté době, která si žádá srozumitelné a pevné postoje. Stejně tak vyžaduje, abychom bránili demokratické principy. Věda nepřešlapuje na místě, svět se mění a my s ním musíme držet krok.“

Fyzika Radomíra Pánka, dosavadního ředitele Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, vybral Akademický sněm 10. prosince 2024 v prvním kole tajného hlasování. O pozici předsedy Akademie věd ČR usilovali také Jiří Plešek z Ústavu termomechaniky, David Honys z Ústavu experimentální botaniky a Libor Grubhoffer z Biologického centra. Pavel Baran z Filosofického ústavu svou kandidaturu před hlasováním stáhl. Prezident Petr Pavel nového předsedu jmenoval 13. března 2025 na Pražském hradě. Čtyřleté funkční období Radomíra Pánka začíná 25. března 2025 a potrvá do 24. března 2029.


Fyzik Radomír Pánek povede Akademii věd ČR v letech 2025 až 2029.

Jaké plány má Radomír Pánek a co ho baví ve volném čase? Přečtěte si také rozhovor s novým předsedou Akademie věd ČR.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce