Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
01. 10. 2024
Popularizační aktivity Akademie věd ČR v letošním roce opět uspěly v konkurenci českých i slovenských komunikačních a marketingových projektů. Oficiální čtvrtletník A / Magazín, profil Akademie věd na sociální síti LinkedIn a Podcast Akademie věd získaly několik ocenění v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník.
Fenix Awards oceňují nejlepší počiny v oblasti komunikace a marketingu. Slavnostní vyhlášení 11. ročníku, na kterém se sešly osobnosti českého byznysu, marketingu a mediální scény, se uskutečnilo 26. září 2024 v pražském Foru Karlín.
Oficiální čtvrtletník A / Magazín získal první místo v kategorii tištěných magazínů pro zákazníky (B2C). Podcast Akademie věd obsadil třetí příčku v kategorii značkový podcast a profil AV ČR na profesní síti LinkedIn získal rovněž třetí místo v oborové kategorii akademická sféra.
O několik dnů dříve – 12. září 2024 – se ve Slovanském domě v Praze konalo slavnostní vyhlášení Zlatého středníku. Pořadatelem této prestižní soutěže komunikačních projektů je PR Klub, který na galavečeru oznámil změnu názvu na ASCOPA (Asociace strategické komunikace a vztahů s veřejností). Již 22 let oceňují poroty složené z novinářů a odborníků na komunikaci nejlepší firemní média a komunikační projekty v České republice a na Slovensku. A / Magazín získal v populární soutěži stříbrnou příčku v kategorii externí tištěný časopis a noviny, Podcast Akademie věd se umístil na bronzové pozici v kategorii podcast.
Společná fotografie všech oceněných v soutěži Zlatý středník
Trojlístek oceněných
Čtvrtletník o projektech pracovišť Akademie věd ČR a o vědeckých novinkách A / Magazín je dostupný v tištěné i elektronické podobě. V období 1/2017–1/2023 vycházel pod názvem A / Věda a výzkum. Redakci tvoří tým vedený Viktorem Černochem, sestávající z redaktorek Leony Matuškové Heczkové, Markéty Wernerové a Radky Římanové. Grafickou podobu časopisu dávají Pavlína Jáchimová a Josef Landergott. Redakční fotografkou je Jana Plavec. Předsedkyní redakční rady Markéta Pravdová. Všechny časopisy Akademie věd ČR včetně „mladšího bratříčka“ A / Easy jsou k dispozici zdarma na webu.
Podcast Akademie věd připravuje Jitka Kostelníková. Je založený zejména na rozhovorech s vědci a vědkyněmi z pracovišť Akademie věd ČR. Najdete jej na Spotify, Apple Podcasts i v dalších podcastových aplikacích. Tvorbu podcastu finančně podporuje Strategie AV21.
LinkedIn je celosvětově nejrozšířenější profesní sítí, která slouží hlavně k navazování a udržování kontaktů nebo šíření zkušeností. Profil Akademie věd ČR má v současnosti více než 6500 sledujících. Stará se o něj specialistka sociálních sítí Anna Jaklová.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: PR Klub, Zlatý středník; Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.