
Časopis AΩ: Sport v době covidové, rozpad SSSR a nové druhy klíšťat u nás
25. 10. 2021
Sotva jedna olympiáda skončila, pomalu se blíží druhá. Vlivem pandemie covidu-19 se letní hry v Tokiu uskutečnily o rok později, letos v létě. Přitom už pár měsíců poté má začít zimní olympiáda v Pekingu. Jaké výjimečnosti se děly při hrách v minulosti? Které rekordy jsou nepřekonatelné? Jak na lidské tělo působí doping a kolik cenného kovu obsahují medaile? Dozvíte se v novém čísle popularizačního časopisu AΩ / Věda pro každého, který vydává Akademie věd ČR.
AΩ 1–2/2021 (verze k listování)
AΩ 1–2/2021 (verze ke stažení)
Zajímavostem o sportu se věnuje osm stran časopisu AΩ / Věda pro každého. Nechybí v něm ale i jiná témata, jako například co přecházelo rozpadu Sovětského svazu, k němuž došlo přesně před třiceti lety. Níže nabízíme odkazy na jednotlivé články:
Hrozba jménem piják (s. 12) – Není klíště jako klíště. Nejčastěji si na naší krvi pochutnává samička klíštěte obecného, jenže čím dál častěji se u nás setkáváme i s větším pijákem lužním. Nebezpečný je hlavně pro psy.
Z moře na souš (s. 16) – Pevnina kdysi pro živé organismy představovala zhoubu. Všechny se raději schovávaly ve vodě. Jakmile se podmínky změnily, následovalo velké stěhování.
Výjimečný rok 2020 (s. 18) – Rozhovor s imunologem Matoušem Vobořilem o tom, jak se od původního plánu studovat ptáky dostal k výzkumu imunitních buněk. O tom, jak se mu hned na počátku kariéry podařilo dostat svou práci do prestižního vědeckého časopisu Nature Communications a jak se mu nyní daří na postdoktorandském pobytu ve Spojených státech.
Lidové léčitelství (s. 32) – Než jsme zjistili, jak funguje imunitní systém člověka a jak léčit které nemoci, spoléhali jsme se především na lidovou moudrost děděnou po generace. Některé metody ovšem byly na hraně. Třeba přikládání pijavic nebo pouštění žilou.
Šílené počasí (s. 34) – Média letos plní informace o katastrofických projevech počasí. Červnové tornádo na Moravě, masivní červencové záplavy v Německu, hurikány a tajfuny ve světě. Proč počasí šílí?
Konec říše zla (s. 38) – Obávaný a mocný Sovětský svaz dlouhá léta naháněl hrůzu lidem po celém světě. Proč a jak se nakonec – přesně před třiceti lety – rozpadl jako domeček z karet?
Časopis AΩ / Věda pro každého vychází jednou za půl roku vždy při příležitosti jedné ze dvou velkých popularizačních akcí Akademie věd ČR – Veletrhu vědy na jaře a Týdnu AV ČR na podzim. Letos se vlivem pandemie covidu-19 Veletrh vědy nekonal a ani první číslo letošní „Omegy“ nevyšlo. Časopis AΩ / Věda pro každého získal prestižní ocenění v soutěži Zlatý středník jako nejlepší „firemní časopis“ roku.
Všechna dosavadní čísla časopisu AΩ / Věda pro každého, ale i periodika A / Věda a výzkum naleznete na našem webu.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů
- Začal Týden mozku, nabídne přes osmdesát akcí po celém Česku
- Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
- Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
- NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
- A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.