
Cena Paul Nakane Prize pro Pavla Hozáka
16. 04. 2025
Pavel Hozák, vedoucí Laboratoře biologie buněčného jádra na Ústavu molekulární genetiky AV ČR a ředitel národní výzkumné infrastruktury Czech-BioImaging pro biologické a medicínské zobrazování, získal prestižní mezinárodní ocenění Paul Nakane Prize za celoživotní přínos v oblasti histochemie a cytochemie.
Toto významné ocenění, udělované jednou za čtyři roky celosvětovou Mezinárodní federací společností pro histochemii a cytochemii (IFSHC), oceňuje výjimečné mezinárodní vědecké lídry, kteří se zásadním způsobem zasloužili o rozvoj těchto disciplín. Profesor Hozák převezme cenu a přednese plenární přednášku na nadcházejícím mezinárodním kongresu histochemie a cytochemie (ICHC), který se bude konat v italském Rimini ve dnech 27. – 30. srpna 2025.
Profesor Hozák je mezinárodně uznávaným odborníkem v oblasti buněčné biologie, především v oblasti struktury a funkce buněčného jádra. Jeho vědecká skupina na Ústavu molekulární genetiky AV ČR se zaměřuje na výzkum mechanismů regulace genové exprese prostřednictvím jaderných struktur. Skupina například popsala roli fosfoinositidů v jádře při regulaci transkripce, charakterizovala funkce jaderného aktinu a aktin-vázajících proteinů a objevila zapojení jaderného myozinu I do aktivity RNA polymeráz I a II.
"Velmi si tohoto ocenění vážím a vnímám ho nejen jako uznání mé práce, ale celého našeho mezinárodního kolektivu, který se na výzkumu podílel. Těší mě, že česká věda získává stále větší mezinárodní uznání," uvedl Pavel Hozák.
Toto ocenění zároveň potvrzuje rostoucí vliv české vědy na mezinárodní scéně a posiluje spolupráci mezi českými a zahraničními výzkumnými týmy. Cena Paul Nakane Prize je příkladem toho, jak český výzkum přispívá k globálnímu vědeckému pokroku a jak jsou čeští vědci uznáváni ve světě.
Cena nese jméno významného vědce Paula K. Nakaneho, který se v 60. letech 20. století zásadním způsobem podílel na rozvoji metod enzymaticky značených protilátek – techniky, která stála u zrodu moderní histochemie a imunodiagnostiky. Jeho průkopnická práce otevřela cestu metodám jako ELISA nebo Western blot, které se dnes běžně používají ve výzkumu i medicíně.
Kontakt:
Ing. Mgr. Eliška Koňaříková, Dr. rer. nat.
Ústav molekulární genetiky AV ČR
koordinátorka PR
+420 774 798 184
eliska.konarikova@img.cas.cz
Přečtěte si také
- Nový skleník vylepší pěstování pokusných rostlin a dbá na energetickou šetrnost
- Neutrino je lehčí, než se předpokládalo. Češi se podíleli na rekordním měření
- Brouci i člověk vyvinuli k ochraně své potravy stejné postupy
- Martin Fusek končí v čele společnosti IOCB Tech. Střídá ho Milan Prášil
- Vdechované olovnaté nanočástice obcházejí ochranu mozku
- Sumeček černý ohrožuje vodní ekosystémy v Česku. Vědci zlepšují odlovné techniky
- Taje nanosvěta: Fyzikální ústav vydává komiks o nanotechnologiích
- Tropické cyklóny mohou zpomalit úbytek tajgy způsobený klimatickou změnou
- Akademické instituce v ČR spojily síly pro posílení bezpečnosti výzkumu
- Česká republika má nový systém poskytující podrobné informace o stavu lesních ekosystémů v reálném čase
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.