Cílená léčba cukrovky: nová sloučenina chrání kostní buňky
17. 03. 2025
Významný pokrok ve výzkumu léčby cukrovky 2. typu si připsali vědci z Fyziologického ústavu
AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Národního institutu CarDia. Nová experimentální sloučenina MSDC-0602K by mohla být bezpečnější alternativou k současným lékům proti cukrovce. Chrání totiž kosti a snižuje jejich lámavost. Novou studii publikovali v prestižním časopise Metabolism.
Látka MSDC-0602K z nové generace antidiabetických léčiv thiazolidinedionů (TZD) prokázala schopnost zlepšit citlivost organismu na inzulin bez negativních účinků na zdraví kostí, jež jsou spojeny se staršími generacemi TZD. Vědci rozvinuli pokročilé metody metabolomiky a izotopového značení a aplikovali princip click chemie, tedy selektivní označení biologicky aktivních látek v organismu, k detailnímu zmapování metabolických změn v buňkách kostní dřeně a tukové tkáně. Na rozdíl od starších léků TZD látka MSDC-0602K aktivuje alternativní metabolické dráhy v kostech
i v tukové tkáni a působí tedy účinněji v jednotlivých orgánechKonkrétně u kostí použití odlišných metabolických přeměn podporuje tvorbu nových buněk a zároveň potlačuje tvorbu tukových buněk v kostní dřeni.
„Naše zjištění naznačují, že látka MSDC-0602K by mohla pomoci cílené léčbě cukrovky 2. typu se sníženými nežádoucím účinky na kosterní soustavu,“ říká hlavní autor studie Ondřej Kuda z Fyziologického ústavu AV ČR. „Tato sloučenina totiž nejen zlepšuje citlivost na inzulin, tedy to, jak buňky využijí inzulin k regulaci hladiny cukru v krvi, ale také chrání kosti, což je klíčové pro pacienty s cukrovkou, kteří se jinak potýkají se zvýšeným rizikem zlomenin.“
Popsaná multidisciplinární studie poskytuje důležitý vhled do mechanismů účinku různých TZD a otevírá cestu k vývoji bezpečnějších a účinnějších léků proti cukrovce. K potvrzení slibného potenciálu bude ovšem nutné provést řadu dalších klinických studií.
Kontakt:
RNDr. Ondřej Kuda, Ph.D.
Fyziologický ústav AV ČR
vedoucí Oddělení metabolismu bioaktivních lipidů
ondrej.kuda@fgu.cas.cz
Odkaz na publikaci:
Brejchova K., Rahm M., Benova A., Domanska V., Reyes-Gutierez P., Dzubanova M., Trubacova R., Vondrackova M., Cajka T., Tencerova M., Vrabel M., Kuda O.: Uncovering mechanisms of thiazolidinediones on osteogenesis and adipogenesis using spatial fluxomics. Metabolism 11(166):156157(2025).
doi: 10.1016/j.metabol.2025.156157
Přečtěte si také
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
- Fotokatalýza pomůže vyčistit odpadní vody od antibiotik
- Narušení biologických hodin může přispívat k poruchám metabolismu
- Na přelomu týdne hrozí přízemní mrazíky, mohou poškodit některé plodiny
- O víkendu foťte živočichy i rostliny ve městě!
- Cena Paul Nakane Prize pro Pavla Hozáka
- Nový skleník vylepší pěstování pokusných rostlin a dbá na energetickou šetrnost
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.