Czech-BioImaging už 10 let přináší špičkové technologie české vědě i průmyslu
20. 03. 2025
Sdružuje šestnáct zobrazovacích center v Česku, spolupracuje s deseti institucemi a jeho služby každoročně využívá více než 1300 vědkyň a vědců. Těm pomáhá tým přibližně 120 specialistů. Czech-BioImaging nabízí přístup ke špičkovým zobrazovacím technologiím, které posouvají hranice vědeckého poznání. Česká výzkumná infrastruktura nyní slaví deset let od svého založení.
Czech-BioImaging je výzkumná infrastruktura zobrazovacích pracovišť v Česku. Poskytuje špičkové přístrojové vybavení a odborné znalosti pro biomedicínské zobrazování a přístup k technologiím a expertizám, které vedou k získání nových vědeckých dat v buněčné a molekulární biologii, genetice, fyziologii, parazitologii a dalších oborech. Publikační, edukační a metodickou aktivitou přispívá k rozvoji biomedicínských věd.
K příležitosti desátého výročí se 18. března 2025 v Ústavu molekulární genetiky AV ČR v Praze uskutečnilo setkání vrcholných představitelů Czech-BioImaging, Euro-BioImaging a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Zaměřilo se na udržitelnost velkých výzkumných infrastruktur.
„S využitím našich dat vyprodukují badatelé ročně více než dvě stě publikací,“ vyzdvihuje ředitel Czech-BioImaging Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. „K dispozici máme širokou nabídku zobrazovacích metod a disponujeme více než dvěma sty specializovanými přístroji, přístupné jsou i zahraničním uživatelům v evropské infrastruktuře Euro-BioImaging ERIC,“ dodává.
Otevřený přístup pro analýzu biologických procesů
Jedním ze základních principů Czech-BioImaging je otevřený přístup, který umožňuje využívání špičkových technologií akademickým institucím i průmyslovým partnerům. „Naše metody umožňují detailní analýzu biologických procesů na úrovni buněk, tkání i celých organismů. Přispíváme tím k vývoji pokročilých diagnostických nástrojů pro medicínu a biotechnologie,“ uvádí Pavel Hozák.
Czech-BioImaging představuje český národní uzel evropské výzkumné infrastruktury pro biologické a medicínské zobrazování Euro-BioImaging. Jeho koordinátorem je Ústav molekulární genetiky AV ČR. Kromě něj jsou do Czech-BioImaging zapojena i další pracoviště Akademie věd ČR, například Biologické centrum, Fyziologický ústav nebo Ústav experimentální medicíny.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Ústav molekulární genetiky AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Badmintonový turnaj opanovaly skvělé výkony i pohodová atmosféra
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
- Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
- Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
- Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka
- Zájem vědců o sdílení dat roste, ukázalo představení iniciativy EOSC CZ
- Program PRAK podpořil 13 projektů, pomůže jim s uplatněním v praxi
- Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.