Držitelé Akademické prémie a prémie Lumina quaeruntur představí své výsledky
14. 01. 2025
Lepší porozumění mikroorganismům, posun ve studiu retrovirů, vývoj perspektivních systémů pro molekulární elektroniku, ale také odhalování archeologického dědictví Sahary nebo právo zaměřené na ochranu klimatu. To je stručný výběr z šíře výzkumných témat podpořených v letech 2013–2019 Akademickou prémií a prémií Lumina quaeruntur. Výsledky svého bádání představí ve dnech 10. až 12. února 2025 držitelé a držitelky těchto prestižních prémií poskytovaných Akademií věd ČR.
Třídenní konferenci budou moci zájemci sledovat online. Program úvodního dne se zaměří na první vědeckou oblast, tedy obory studující neživou přírodu (fyzika, matematika, informatika nebo vědy o Zemi). Prostřední den bude ve znamení druhé oblasti – chemie a věd o živé přírodě (biologie, ekologie, lékařství). Závěrečný den pak bude patřit třetí oblasti neboli humanitním a společenským vědám (sociálně-ekonomické, filologické a historické).
Porozumět obrazu i molekulám
Jak naučit počítače dokonaleji analyzovat a zpracovávat obrazová data, rozpoznávat objekty a potlačit rušivé vlivy a chyby v digitálních obrazech? Metody a algoritmy k tomu určené, využitelné mimo jiné v medicíně, vylepšoval několik posledních let Jan Flusser z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. V pondělí 10. února 2025 bude jedním z prvních, kdo představí výsledky svého výzkumu, podpořeného Akademickou prémií v roce 2017.
V témže roce obdrželi Akademickou prémii také Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR, který se zabývá půdními houbami a bakteriemi, a Michal Fárník z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, jenž zkoumá interakce molekul. (Ti se svými prezentacemi vystoupí v úterý 11. února 2025.) Se všemi třemi jsme pořídili rozhovor o jejich výzkumech v době, kdy prémii přebírali. Přečíst si je můžete v časopise A / Věda a výzkum 4/2017.
Biosenzory a klimatické právo
Vybrat ze všech podpořených výzkumných projektů není snadné, protože všechny jsou zajímavé a přinášejí pozoruhodné výsledky. Jedním z nich je bezesporu bádání Hany Lísalové z Fyzikálního ústavu AV ČR, expertky na vývoj inovativních biomateriálů a biosenzorů. V roce 2018 obdržela prémii Lumina quaeruntur a svou práci představí v pondělí 10. února 2025 odpoledne. S Hanou Lísalovou si můžete přečíst rozhovor v časopise A / Věda a výzkum 2/2020 nebo si poslechnout interview v Podcastu Akademie věd ČR.
Čím dál naléhavěji se ve společenské i vědecké diskuzi objevují témata krize klimatu a jeho ochrany. Právním aspektům rozvíjející se disciplíny se věnuje Hana Müllerová z Ústavu státu a práva AV ČR. Podporu ke svému výzkumu získala v roce 2019 prostřednictvím prémie Lumina quaeruntur a promluví o něm na konferenci 12. února 2025 kolem poledne.
Ve stejný den vystoupí se svým příspěvkem také Marie Buňatová z Historického ústavu AV ČR, která se zabývá židovskou migrací na přelomu středověku a novověku. O její práci podpořené v roce 2018 prémií Lumina quaeruntur jsme psali v časopise A / Věda a výzkum 1/2022.
Co jsou Akademická prémie a prémie Lumina quaeruntur
Smyslem Akademické prémie, jako přísně výběrového nástroje finanční a morální podpory vědecké excelence v Akademii věd ČR, je podpořit vynikající vědecké osobnosti, které jsou nositeli výzkumu na špičkové mezinárodní úrovni, a vytvořit jim takové podmínky, v nichž by mohli lépe rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd ČR a celé české vědy. Návrhy na udělení Akademické prémie podávají ředitelé pracovišť AV ČR a předseda Vědecké rady AV ČR. Seznam všech držitelů Akademické prémie se nachází na webových stránkách Akademie věd ČR.
Prémie Lumina quaeruntur zřízená Akademickou radou Akademie věd ČR jako nástroj podpory vědecké excelence je určena k ocenění význačných perspektivních výzkumných pracovníků při zakládání nových vědeckých týmů na pracovištích AV ČR, kterým umožní rozvinout jejich vědecký program zaměřený na nová témata významně posouvající hranice poznání nebo směřující ke společensky důležitým praktickým aplikacím. Návrhy na udělení prémie podávají ředitelé pracovišť AV ČR po projednání v radě pracoviště. Seznam všech držitelů prémie Lumina quaeruntur je k dispozici na webových stránkách Akademie věd ČR.
Program konference ke stažení ve formátu PDF naleznete na tomto odkaze.
Konferenci bude možné sledovat online prostřednictvím následujících odkazů:
10.2. https://youtube.com/live/VT0SCHMXIdc
11.2. https://youtube.com/live/86lgoiRDpVE
12.2. https://youtube.com/live/ak84z3PX11g
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Musíme zlepšit podporu mladých kolegů, říká rostlinný genetik David Kopecký
- Jaké jsou zásady otevřené vědy pro pracoviště Akademie věd ČR?
- Zemřel František Šmahel, jeden z nejvýznamnějších evropských historiků
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
- Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
- Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
- Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
- Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
- Akademie věd rozšířila podporu pro zaměstnance, pořádá příměstské tábory
- Grantová agentura ČR hledá hodnotitele pro projekty základního výzkumu
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.