Zahlavi

Dva slavní zahraniční vědci budou v Praze diskutovat o penězích a chudobě

07. 03. 2019

Dva význační zahraniční vědci v oblasti filosofických a sociálních studií, Alessandro Pinzani a Stefan Olafsson, budou mít v Praze workshop. Akci pořádá Centrum globálních studií Filosofického ústavu AV ČR.

Oba vědci budou v pondělí 11. března od 15 hodin přednášet v Akademickém konferenčním centru (Husova 4a, Praha 1) a představí svoje knižní novinky. Pinzanimu loni vyšel v nakladatelství Springer titul Money, Autonomy and Citizenship, zatímco Olafssonovi v tomto měsíci Oxford University Press vydá publikaci Welfare and the Great Recession. Součástí programu je i diskuse.

Alessandro Pinzani je profesorem etiky a politické filozofie na Federální univerzitě Santa Catarina v Brazílii, nyní hostuje na pražském Filosofickém ústavu. Má řadu zahraničních zkušeností, mimo jiné z Kolumbijské univerzity v New Yorku či berlínské Humboldtovy univerzity. Zaměřuje se na témata současné společnosti v Brazílii a v Latinské Americe obecně, především na autonomii člověka v různých sociálních podmínkách, včetně chudoby.

Stefan Olafsson je známý evropský sociolog, který v současnosti působí na Fakultě sociálních věd na Islandské univerzitě. Absolvent univerzity v Oxfordu ve svém výzkumu analyzuje především životní úroveň, práci, společenskou změnu a situaci v postkrizovém období. Je koordinátorem a členem řídící rady sítě pro evropskou sociální politiku (ESPN). Od roku 2007 vykonával různé funkce v radě vědy a technologie a byl předsedou představenstva veřejné správy.

Akce se koná v rámci výzkumného programu nazvaného Globální konflikty a lokální souvislosti Strategie AV 21 Akademie věd ČR.

Související články:

Ve Filosofickém ústavu se zabývají Komenským, etikou i rukopisy Patočky

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR na základě podkladů Filosofického ústavu AV ČR
Foto: iStock

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce