Zahlavi

Když se Země rozzáří: další komiks vědců pátrá po magnetických silách

14. 09. 2021

Jak funguje magnetické pole Země? Kam sahá? A jak působí magnetická síla? Na tyto otázky odpoví nový komiks Když se Země rozzáří. Jako vzdělávací pomůcku v méně tradiční formě jej připravili nejen pro žáky, studenty a učitele vědci Geofyzikálního ústavu AV ČR Matěj Machek a Petr Brož. Komiks je zdarma ke stažení na webu, jeho součástí je i desková hra Lovci magnetosfér.

Nový příběh líčí pátrání po podivných zvucích, které zachytí hrdinové příběhu na radiostanici u svého dědečka. Čtenáři se pak dozví, jak a kde geomagnetické pole vzniká, jak se projevuje a proč je dobře, že jej zeměkoule má.

 „Pro studentky a studenty přednáším rád a poměrně často, vím proto, že není jednoduché náctileté zaujmout. Naše komiksy mají pomoci učitelům a učitelkám vysvětlit učivo zábavnou formou,“ říká jeden z autorů Petr Brož. „Myslím si, že komiks lze využít nejen v hodinách zeměpisu, ale i třeba ve fyzice či angličtině, protože jsme jej vydali i v anglickém jazyce,“ dodává Matěj Machek, další spoluautor komiksu.

Komiks, na němž geologové spolupracovali i s fyzikem Davidem Píšou z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, nakreslila Karolina Kučerová a otextovala Lucie Lukačovičová, deskovou hru navrhla Julie Nováková.

Na přípravě komiksu se podílel také Ústav fyziky atmosféry AV ČR a na jeho vznik přispěl výzkumný program Vesmír pro lidstvo a řada drobných dárců. Dílo si lze volně stáhnout z webu Geofyzikálního ústavu AV ČR a volně jej šířit pod licencí Creative Commons, v tištěné podobě jej můžete získat při návštěvě Geofyzikálního ústavu na pražském Spořilově.

Komiks jako edukativní pomůcku vědci Matěj Machek a Petr Brož využili již podruhé. V prvním díle komiksu, Když se Země chvěje, čtenářům přiblížili vznik zemětřesení a seismických vln a jejich důležitost pro poznávání stavby naší Země.

Obálka komiksu Když se Země rozzáří, příběh geomagnetického pole

TZ ke stažení zde.

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce