NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji

Jak jinak než s pořádným rachotem a fanfárou zahájit jubilejní, již desátou sérii NEZkreslené vědy. Ať se tedy nebe rozhoří všemi barvami, ať ohňostroje burácejí – světelná show začíná! Ale jen na papíře samozřejmě, respektive na obrazovkách. Ohňostroje jsou totiž, jak noví průvodci – „profesor Myšička“ a Anna Polívková – zdůrazňují, pěkně ošemetné. Ale pojďme na začátek.

Ohňostroje mají své kořeny ve starobylé Číně. Když tamní alchymisté vyrobili střelný prach, byla to jen polovina ohňostrojového úspěchu, ještě bylo potřeba výbuch dostat do vzduchu. I na to přišli Číňané, zkonstruovali první děla. Oba objevy tedy primárně sloužily válečným vřavám. Až když se dostaly do Evropy, získaly nové využití – coby spektakulární světelná podívaná.

Průlet historií v aktuální epizodě vystřídá návštěva chemické laboratoře. Za co rachejtle vděčí svým barvám? Co se děje ve vzduchu při novoročních oslavách? A kdo tím trpí a kdo může nadužívání zábavní pyrotechniky kontrolovat?

Ve zvířecí společnosti
Jakmile profesor Myšička dokončí výklad, může si – s nadsázkou řečeno – svou polívčičku přihřát i Anna. Její rubrika nese název Polívkové koření a na konci každé epizody nabídne zajímavost. Tentokrát se diváci mohou těšit na docela paradoxní fakt týkající se domnělých tradic.

Perličky na závěr neboli Vědecké vyzobávky ostatně byly velmi oblíbeným zpestřením už předchozí „moderátorské“ dvojice, Báry Hrzánové a Radka Holuba, kteří se podíleli na páté až deváté řadě NEZkreslené vědy. Štafetu převzali od vůbec prvního průvodce pořadem, jímž byl od roku 2014 Pavel Liška.

Jaká tedy byla motivace tvůrců seriálu pro výběr nových kreslených hrdinů? Vedle hry se zvířecími příjmeními hlavně ten, že představitel profesora herec Martin Myšička má coby vystudovaný fyzik k vědě velmi blízko. Účinkoval v diskuzním pořadu Pod čarou na téma Věda a umění a také ztvárňuje chemika Antonína Holého ve hře Elegance molekuly ve svém domovském Dejvickém divadle. „Díky pozitivním ohlasům na průvodcovskou dvojici jsme se tento model rozhodli zachovat a Martina Myšičku propojit s nezaměnitelným hlasem Anny Polívkové,“ vysvětluje projektová manažerka NEZkreslené vědy Marta Dlouhá.

Anna Polívková a Martin Myšička v nahrávacím studiu

Plný šuplík nápadů
Záměr krátkých animovaných filmů se od roku 2014, kdy Akademie věd ČR zveřejnila první díly, dodneška mnoho nezměnil: hlavním cílem je poutavě a současně seriózně přiblížit divákům obtížná témata. Napomáhá k tomu nejen dobrý výběr herců, ale také poutavá animace a humor. O faktickou správnost se starají odborní garanti. V epizodě o ohňostrojích se jím stal Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR.

Ve spolupráci s badateli pro letošek vzniklo celkem deset nových epizod, jež v průběhu celého roku představí zábavnou formou na youtubovém kanále Otevřené vědy či na sociálních sítích platformy společensky aktuální témata i vědecké evergreeny z přírodních, technických, humanitních i společenskovědních oborů.

Desátá řada seriálu NEZkreslená věda bude mít deset dílů.

Navzdory tomu, že aktuální díl je již 76. v řadě, námětů na zpracování je stále dost. „Máme jich plný šuplík. Snažíme se i o propojení s výzkumnými programy Strategie AV21 propagujícími motto ‚špičkový výzkum ve veřejném zájmu‘, které reagují na aktuální společenské výzvy,“ říká Marta Dlouhá. Jak také zmiňuje, někdy přijde prvotní podnět i od diváků, jak tomu bylo například u dílu o diabetu, který vyšel jako součást deváté série v říjnu 2024.

Kontroverze lákají
Nejpopulárnější z celé série je podle statistik zhlédnutí na YouTube epizoda s názvem Jak funguje jaderná elektrárna z první série (650 tisíc zhlédnutí), na paty jí šlapou Včely ze čtvrté série (580 tisíc zhlédnutí). Úspěch nejnovějšího dílu o ohňostrojích lze očekávat. Kontroverzní témata totiž táhnou. Tvůrci se jich nebojí, naopak hozenou rukavici přijímají, vzdělávacím projektem chtějí přiblížit všechna – třeba i třaskavá – témata, snaží se o osvětu, rozebírají je z vědeckého pohledu a uvádí věci na pravou míru.

NEZkreslená věda vzniká ve spolupráci se studiem MAUR film, na režisérské křeslo opět usedla Markéta Smolíková Kubátová a scénáře se ujala Lucia Kajánková. Každý díl je doplněn anglickými titulky a také českými titulky pro neslyšící diváky.

Loni vydalo Nakladatelství Academia již druhý díl knižní NEZkreslené vědy, stala se dokonce druhou nejprodávanější publikací v roce 2024.

Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: archiv; archiv Otevřené vědy

 Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
• Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
• Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
• Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
• Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
• Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
• Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
• Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
• Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
• Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie