Nový vodíkový elektrolyzér ukládá energii z obnovitelných zdrojů
09. 09. 2024
Technologie spojené s obnovitelnými zdroji energie zažívají v posledních letech velký boom. Rychlý vodíkový elektrolyzér, který vyvinuli výzkumníci z Ústavu chemických procesů AV ČR, může přinést revoluci v energetické stabilitě. Špičkový vynález přispěje ke stabilizaci rozvodné sítě uložením přebytečné energie ve formě vodíku. Komercializaci elektrolyzéru připravuje pracoviště za podpory Centra transferu Akademie věd ČR.
Elektrolyzér s rychlým náběhem výroby vodíku vyvinula výzkumná skupina laserové chemie Ústavu chemických procesů AV ČR. Nová technologie pomůže snížit uhlíkovou stopu a optimalizovat náklady na energii a na rozdíl od svých komerčně vyráběných předchůdců nabízí mnoho výhod.
„Patří mezi ně extrémně rychlý náběh provozu, nízké instalační náklady, škálovatelný modulární design nebo energeticky efektivní využití zdroje elektrické energie. Samozřejmostí je vysoká flexibilita a rychlá reakce na přebytky energie v elektrické síti,“ popisuje přednosti zařízení jeden z autorů Vladislav Dřínek z Ústavu chemických procesů AV ČR.
Elektrolyzér dokáže dodávat vodík s plným výkonem za méně než tři minuty od svého spuštění a využívá kombinaci alkalické technologie za použití iontově-selektivní membrány. „Tato membrána, vyvinutá a produkovaná v České republice, umožňuje rychlý náběh elektrolýzy. Ten je rozhodující pro udržení stability sítě a využití obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny v době, kdy do sítě dodávají nadbytečnou energii,“ vysvětluje výzkumník.
Podle jeho kolegy Jana Storcha z výzkumné skupiny pokročilých materiálů a organické syntézy lze patentově chráněný elektrolýzní systém využít k transformaci zachyceného oxidu uhličitého na organické produkty, které se snadno uplatní v chemickém průmyslu i energetice.
Autorský tým z Ústavu chemických procesů AV ČR s prototypem nového elektrolyzéru
Ekologicky i ekonomicky výhodné
Technologie cílí především na energetické společnosti a průmyslové podniky, které hledají efektivní způsoby, jak snížit svou uhlíkovou stopu a optimalizovat náklady na energii. Je také vhodná pro stabilizaci sítě v důsledku výkyvů produkce energie z obnovitelných zdrojů. „Dále je určena pro všechny organizace a podniky, které chtějí přispět k ochraně životního prostředí a využívat pokročilé technologie pro udržitelnost,“ upřesňuje Vladislav Dřínek.
Na vývoji nového zařízení se mimo jiné podíleli také Pavel Dytrych a Radek Fajgar z výzkumné skupiny laserové chemie. Podle jejich názoru umožňuje elektrolyzér provozovatelům dosáhnout značných úspor zejména díky své vysoké účinnosti a nízkým instalačním nákladům.
Z laboratoře do praxe
Pracoviště již podalo mezinárodní patentové přihlášky k ochraně vyvinutého know-how. Vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR nyní hledají partnera, který by buď odkoupil licenci na toto řešení, nebo se společně s autory podílel na založení spin-off firmy pro další rozvoj technologie. S uvedením zařízení na trh jim pomáhají specialisté z Centra transferu AV ČR (CETAV).
CETAV nabízí akademickým pracovištím celou škálu služeb od pomoci při zajištění financování přes správu duševního vlastnictví až po marketing a komunikaci výsledků. Za cíl si klade propojení vědeckých pracovišť s investiční či podnikatelskou sférou. Centrum podpoří úspěšný vstup vynálezu na trh a postará se o vytvoření komunikační strategie cílící na potenciální investory. V případě vodíkového elektrolyzéru se zaměří zejména na společnosti specializující se na energetické technologie a průmyslové aplikace, a to nejen na tuzemské, ale i zahraniční, kde je o podobné novinky z oblasti obnovitelných zdrojů rovněž velký zájem.
„Tyto technologie jsou opravdu atraktivní jak pro průmyslové partnery, tak pro investory. Proto budeme strategii komercializace elektrolyzéru s Ústavem chemických procesů dále upřesňovat. Může se jednat o realizaci podnikatelského záměru formou spin-off, případně o spolupráci s velkou firmou na bázi licence,“ dodává Martin Smekal, který je vedoucím CETAV. Zavedení této novinky se tak může stát významným krokem v boji proti klimatickým změnám a pomoci k dosažení dlouhodobých cílů ochrany životního prostředí.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Chemičkou jsem se chtěla stát už od čtrnácti let, říká Adéla Šimková
- Vědci vyvinuli novou kontrastní látku, která pomůže včas odhalit skryté nemoci
- Rostliny v sobě mají neuvěřitelné chemické bohatství, říká Tomáš Pluskal
- Krotitelé molekul: vědci objevili, jak zvýšit kapacitu molekulárních čipů
- Od vynálezu k praxi. Firma vyzkouší metodu jednodušší výroby metanolu
- Badatelé představili 3D materiály pro rekonstrukční a plastickou chirurgii
- Proč se Země a Venuše vyvinuly odlišně? Napoví mise, jíž se účastní i Češi
- Nová zobrazovací metoda pomůže rychleji identifikovat například rakovinné tkáně
- AMULET se zaměří na vývoj multiškálových materiálů, získal téměř půl miliardy
- Počítačový model ucha: čeští vědci vyvinuli unikátní nástroj ke zkoumání sluchu
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.