Zahlavi

PODCAST: Elektřina v létě zadarmo? S Martinem Ledinským o fotovoltaice

17. 01. 2023

Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu AV ČR zkoumá nové materiály pro fotovoltaické články a také se podílí na  ambiciózním projektu PILATUS, který si klade za cíl vrátit jejich výrobu zpět do Evropy. Proč by podle něj měly být fotovoltaické panely skoro na každé střeše? Jak se dá skloubit výroba elektrické energie ze Slunce s pěstováním plodin? Co jsou halogenové perovskity a mohou v budoucnu nahradit krystalický křemík? V rozhovoru se také dozvíte, jak se musí proměnit metody, které fungují v laboratoři, aby obstály v průmyslu. A také třeba to, proč se někdy může vyplatit bydlet na kolejích se staršími studenty.


Podcast si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
 
2023_01_17_Ledinsky
Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu AV ČR s Jitkou Kostelníkovou, autorkou podcastu Věda na dosah, v podcastovém studiu CERGE-EI (společné pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a UK).

Audio a text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jakub Šichta, CERGE-EI

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce