PODCAST LIVE: O ekonomických experimentech s Julií Chytilovou a Michalem Bauerem
08. 11. 2024
V živé epizodě Podcastu Akademie věd, nahrávané v průběhu festivalu Týden Akademie věd představili ekonomové Julie Chytilová a Michal Bauer z Národohospodářského ústavu AV ČR a FSV UK, jak zásadní mohou být výzkumy behaviorální ekonomie např. pro řešení chudoby, nebo nesnášenlivosti na základě etnicity. Dozvíte se, jak se ekonomie sblížila s psychologií a proč je dobré brát aspekty našeho rozhodování vážně.
Hosté jsou si partnery v práci i v životě a svou akademickou dráhu odstartovali trochu nečekaně v rovníkové Ugandě. Na jaká další místa je výzkum zavedl? Jak to vypadá, když se plánuje experiment pro konkrétní výzkum - třeba vůli nechat se očkovat? A proč pracují raději v terénu než v laboratoři?
„Ekonomie je mnohem bohatší obor, než by se na první pohled mohlo zdát a rozvojová ekonomie je jednou z dynamicky se rozvíjejících se oblastí,“ říká v podcastu Michal Bauer.
„Hodně často zaznívají argumenty, že chudí lidé si chudobu způsobili sami, např. špatnými, unáhlenými rozhodnutími, ale psychologie chudoby přináší novou myšlenku, že to může být i obráceně. Protože lidé žijí v chudobě, tak je pro ně těžší dělat dobře důležitá nebo dlouhodobá rozhodnutí ohledně investic do zdraví, financí a podobně,“ dodává Julie Chytilová.
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV2
Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.
O výzkumu Julie Chytilové a Michala Bauera jsme psali také v časopise A / Věda a výzkum 3/2020, článek naleznete také na webu AV ČR.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: O Vánocích ve vzpomínkách pamětníků s Vojtěchem Kesslerem a Liborem Denkem
- PODCAST: O bramborových a hadích diagramech v algebře s Michalem Hrbkem
- PODCAST: O unikátních jabloních a úspěšném českém šlechtění s Dimitrijem Tyčem
- AUDIOČLÁNEK: Země nikoho. Nahlédněte do neznámé kapitoly dějin holokaustu
- PODCAST: S Vojtěchem Ripkou a Martinem Štefkem o badatelské výuce dějepisu
- PODCAST: Lidské tělo je vynikající inkubátor pro mikroby, říká Miloslav Kverka
- PODCAST: S Hanou Lísalovou o biosenzorech, které odhalují patogeny v MHD i potravinách
- PODCAST: S Markétou Svobodovou o kráse fasád, horských útulnách i Bauhausu
- PODCAST: S Hanou Grison o stopách magnetismu v půdě, listech a po zásahu bleskem
- AUDIOČLÁNEK: Světlo. Jak proniknout do hloubek prosvítit neviditelné?
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.