Zahlavi

PODCAST: O mizení sýčků a zemědělské krajině, která se změnila v poušť

26. 10. 2021

Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v podcastu Věda na dosah odpovídá, proč už u nás zbývá jen poslední stovka párů sýčka obecného, dříve zcela běžného obyvatele české zemědělské krajiny. Dozvíme se, co jsou sýčkovníky a jak se k záchraně sov staví současní zemědělci. A také proč se dříve věřilo, že sýček zve lidi do záhrobí a jestli na tom, že sýček předpovídá smrt, skutečně něco není.   

 

Tuto i další epizody podcastu Věda na dosah naleznete v rubrice Podcasty. A samozřejmě na všech hlavních podcastových platformách. Jsme také na česképodcasty.cz. Pokud se vám naše podcasty líbí, můžete tam pro ně hlasovat.

Martin Šálek
Hostem podcastu Věda na dosah byl Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Výzkumu Martina Šálka z Ústavu biologie obratlovců AV ČR jsme se věnovali také v časopise AΩ / Věda pro každého v článku Hledám bydlení, zn. zápach nevadí.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Audio: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Shutterstock

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce