PODCAST: O unikátních jabloních a úspěšném českém šlechtění s Dimitrijem Tyčem
20. 11. 2024
Vydejte se s námi na procházku jabloňovými sady šlechtitelské stanice ve Střížovicích, která je od roku 1966 součástí Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Právě tady vznikají nové odrůdy jabloně odolné proti některým chorobám. Sadem, třídírnou, skladem i laboratoří nás provází molekulární biolog Dimitrij Tyč, který překvapí květnatým slovníkem při popisu vlastností jednotlivých odrůd.
Dozvíte se, proč je jednou z nejúspěšnějších střížovických odrůd Opal®, jaký hit připravili šlechtielé pro nadcházející sezónu a zda by bylo možné vypěstovat jablka bez jadřince. A tipli byste si, co se měří penetrometrem a jaké vlastnosti jablek jsou v současné době nejvíc žádané?
„V naší odrůdě Opal® se snoubí rezistence, barva a medově sladká chuť a díky tomu se rozšířil na západním trhu ve Francii, Španělsku i Americe. Postupně tu vytlačuje odrůdu Golden Delicious, což je náhodný semenáč z Ameriky někdy z přelomu 19. a 20. století, který velmi výrazně trpí strupovitostí,“ říká molekulární biolog Dimitrij Tyč.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.
O unikátní šlechtitelské stanici ve Střížovicích jsme informovali také skrze fotostory v časopise A / Magazín 1/2024:
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST LIVE: O ekonomických experimentech s Julií Chytilovou a Michalem Bauerem
- PODCAST: S Vojtěchem Ripkou a Martinem Štefkem o badatelské výuce dějepisu
- PODCAST: Lidské tělo je vynikající inkubátor pro mikroby, říká Miloslav Kverka
- PODCAST: S Hanou Lísalovou o biosenzorech, které odhalují patogeny v MHD i potravinách
- PODCAST: S Markétou Svobodovou o kráse fasád, horských útulnách i Bauhausu
- PODCAST: S Hanou Grison o stopách magnetismu v půdě, listech a po zásahu bleskem
- AUDIOČLÁNEK: Světlo. Jak proniknout do hloubek prosvítit neviditelné?
- PODCAST: Krásní, malincí a chlupatí. Seznamte se s kůrovci, vyvrheli říše hmyzu
- PODCAST: Brouk versus smrk. O českých i floridských lesích s Jiřím Hulcrem
- PODCAST: S Tomášem Etrychem o superschopnostech polymerů v medicíně
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.