Zahlavi

PODCAST: S Vojtěchem Ripkou a Martinem Štefkem o badatelské výuce dějepisu

01. 11. 2024

Jak se dnes učí dějepis? A co může do hodin přinést tzv. badatelská metoda, ve které hraje hlavní roli žák? V Podcastu Akademie věd ČR o tom mluví historici Vojtěch Ripka a Martin Štefek z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Dozvíte se, co nabízí webová aplikace HistoryLab.cz, která staví na badatelské metodě, jak se dá podpořit aktivita žáků při práci s prameny a jak probíhá spolupráce vědců s učiteli.

„Velice často spěcháme s nějakým závěrečným zhodnocením, jak se něco odehrálo, kdo je hrdina, a kdo naopak padouch. Tady děti vedeme k tomu, aby si po velice malých jednotlivých dosažitelných krocích nejprve osahaly střípky, pak je analyzovaly, dávaly dohromady proti sobě a teprve na konci došly k nějakému syntetickému názoru,“ říká v podcastu Vojtěch Ripka.

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV2 

Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce