Zahlavi

PODCAST: S astročásticovým fyzikem Jakubem Víchou o kosmickém záření

14. 11. 2023

Kosmické záření neustále dopadá na naši planetu. Ovlivňuje nás nějak a není pro nás nebezpečné? Kde a jak se měří a v čem se liší od gama záření? Kosmickému záření se věnuje astročásticový fyzik Jakub Vícha z Fyzikálního ústavu AV ČR, který zkoumá nejenergetičtější částice přilétající z vesmíru pomocí dat z největšího současného experimentu na světě – Observatoře Pierra Augera. Akademie věd jeho výzkum letos v říjnu podpořila prémií Lumina quaeruntur.

Moderuje: Justin Svoboda / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Rice Kolářová

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo   Google Podcasts Logo   Pocket Casts Logo   RadioPublic Logo   Spotify Logo

Tvorba podcastu je finančně podpořena ze Strategie AV21.  

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Anna Šolcová

2023_11_01_Vícha_web

2023_11_01_Vícha_web

2023_11_01_Vícha_web2

2023_11_01_Vícha_web2

2023_11_01_Vícha_web3

2023_11_01_Vícha_web3

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce