Zahlavi

Praha hostí kongres Evropské polymerní federace

27. 06. 2022

Kongresové centrum bude tento týden patřit mezinárodní konferenci Evropské polymerní federace. Do Prahy přijede přes 800 odborníků na polymerní vědy: od expertů na polymery pro cirkulární ekonomiku přes vývoj nových materiálů pro novou generaci baterií až po specialisty na využití polymerů v lékařských aplikacích. Kongres potrvá do pátku 1. července.

Polymery jsou obrovské molekuly (makromolekuly), jež se skládají do řetězců z neustále se opakujících jednotek. Díky své velikosti a molekulární organizaci jsou pevné, odolné a univerzální. Přírodní polymery, jako například celulóza nebo proteiny, tvoří podstatu života. Syntetické, zejména konstrukční plasty, jsou jedním z materiálových pilířů naší civilizace.

Kongres Evropské polymerní federace (EPF) je nejvýznamnější evropskou vědeckou akcí v oblasti polymerních věd a od roku 2001 se koná pravidelně každé dva roky. Ten letošní EPF organizuje pod záštitou Akademie věd ČR ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie AV ČR. Partnery kongresu jsou i Česká společnost chemická a Inženýrská akademie České republiky.

Program kongresu jsme koncipovali jako vysoce interdisciplinární, aby umožňoval setkání a diskuse odborníků z různých oblastí základního i aplikovaného výzkumu. Inovace v moderních technologiích jsou založeny na pokroku ve všech oblastech vědy o polymerech, a právě na jejích interakcích s dalšími výzkumnými obory, jako je biologie, fyzika a elektronika. Je mi ctí, že se další kongres Evropské polymerní federace koná v Praze,“ říká Jiří Kotek, ředitel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a prezident Evropské polymerní federace pro období 2020–2022.

Polymery v cirkulární ekonomice, v lékařských aplikacích nebo pro novou generaci baterií

Přestože je Evropa kolébkou vědy o polymerech, kongres EPF přitahuje velké množství účastníků i z jiných kontinentů. Konference se poslední červnový týden zúčastní více než 800 odborníků na polymerní vědy z celého světa. V pražském Kongresovém centru vystoupí vědci věnující se syntéze polymerů, fyzice a fyzikální chemii polymerů a polymerních materiálů, výzkumu nanomateriálů či experti na polymery pro cirkulární ekonomiku, pro energetiku nebo pro biologické a lékařské aplikace.

Mezi plenárními přednášejícími bude například David Mecerreyes ze španělské Univerzity Baskicka, který se zaměří na inovativní polymery pro baterie), Katja Loos z nizozemské Univerzity Groningen, jejíž specializací je udržitelná enzymatická syntéza polymerních látek, nebo Jean-François Gérard z francouzského Institutu chemie CNRS, který zkoumá vývoj materiálů pro superhydrofobní povrchy. Podrobný program kongresu EPF 2022 najdete zde.

O Evropské polymerní federaci (EPF)

Cílem Evropské polymerní federace je podporovat a rozvíjet aktivity členských zemí ve výzkumu, vzdělávání, technologiích a aplikacích syntetických i přírodních makromolekul. Historie vzniku EPF spadá do konce 70. let 20. století. Česká republika se stala plným členem Evropské polymerní federace v roce 2017, kdy se národním zástupcem stal ředitel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR Jiří Kotek, který byl v roce 2019 zvolen prezidentem této mezinárodní vědecké organizace.

Kontakt:

Zuzana Hubičková
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
+420 604 929 605
hubickova@imc.cas.cz

 

TZ ke stažení

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce