Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
14. 04. 2025
Ačkoli nevedou týmy ani neusilují o publikování výsledků ve významných vědeckých časopisech, pro pracoviště jsou nepostradatelní. Dlouholetou profesionální práci administrativních a technických pracovníků a dalších zaměstnanců ocenila 14. dubna 2025 Akademie věd ČR děkovnými listy. Předal jim je předseda instituce Radomír Pánek.
Význam nevědeckých profesí vyzdvihl Radomír Pánek na ceremoniálu děkovných listů v sídle Akademie věd ČR na pražské Národní třídě. „Je symbolické, že jde o první ceremoniál, který mám tu čest uvádět jako předseda. Bez spolehlivých kolegů a kolegyň na pozicích, jako jsou administrativní pracovníci nebo technici a další podpůrné profese, by totiž bylo obtížné dělat kvalitní vědu,“ zhodnotil.
Doplnil, že vědecké úspěchy jsou výsledkem spolupráce, v níž má své místo nejen badatel, ale i ten, kdo se stará o fungování pracoviště. „Abychom mohli dosahovat špičkových výsledků, je zkrátka důležité mít dobré pracovní zázemí, mít se takzvaně o koho opřít a vědět, že vše funguje, jak má. Nebereme to jako samozřejmost.“
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek
Tradici děkovných listů založil v roce 2007 tehdejší předseda Akademie věd ČR Rudolf Zahradník. Jejich smyslem je ocenit zvláště zasloužilé odborné, organizační, administrativní a technické zaměstnance a zaměstnankyně, kteří významně přispěli k činnosti svého pracoviště.
Letošní laureáti děkovných listů
Helena Černá, Ústav organické chemie a biochemie
Romana Domin Bícová, Biologické centrum
Jaroslava Drahotová, Archeologický ústav, Praha
Barbora Helclová, Biologické centrum
Iva Jelínková, Ústav molekulární genetiky
Kvetoslava Kertisová, Ústav organické chemie a biochemie
Julie Křelinová, Ústav organické chemie a biochemie
Jiří Petrásek, Biologické centrum
Šárka Pinkasová, Ústav molekulární genetiky
Lenka Pišlová, Ústav molekulární genetiky
Zdeňka Sigmundová, Ústav přístrojové techniky
Ladislava Součková, Ústav organické chemie a biochemie
Eva Šoufková, Archeologický ústav, Praha
Vladimír Šprdlík, Ústav organické chemie a biochemie
Jarmila Titzenthalerová, Ústav organické chemie a biochemie
Laureáti s místopředsedkyní AV ČR Ilonou Müllerovou, Radomírem Pánkem a místopředsedou AV ČR Ondřejem Beránkem (vpředu)
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
- Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
- Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
- Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka
- Zájem vědců o sdílení dat roste, ukázalo představení iniciativy EOSC CZ
- Předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík převzal nejvyšší ocenění AV ČR
- Akademie věd: Chceme naplno využít potenciál humanitních a společenských věd
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.