Předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík převzal nejvyšší ocenění AV ČR
05. 03. 2025
Akademie věd ČR a Slovenská akademie věd sdílejí společnou historii jako sesterské instituce v někdejší Československé akademii věd. Jejich vztahy zůstávají dodnes mimořádně přátelské i díky jejich nejvyšším představitelům. Jako uznání za významný přínos ke spolupráci mezi oběma institucemi převzal předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík medaili AV ČR De scientia et humanitate optime meritis.
Nejvyšší čestné ocenění Akademie věd ČR předala Pavlu Šajgalíkovi 4. března 2025 předsedkyně Eva Zažímalová. „Slovenská akademie věd je nám nejbližší ze středoevropských akademií – nejen díky společné historii, ale i sdílením problémů a porozuměním,“ uvedla. Vyzdvihla profesní i přátelské vztahy mezi oběma institucemi i to, že se vzájemně podporují. „Oceňuji pomoc Slovenské akademie věd v době, kdy jsme čelili krizi, za níž vláda rychle a drasticky snížila rozpočet pro Akademii věd. Tehdy nás kolegové ze Slovenska velmi podpořili,“ vzpomněla.
Medaili Pavlu Šajgalíkovi předávala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a budoucí předseda AV ČR Radomír Pánek (vpravo).
Dvě sestry
Přátelské vztahy i vzájemnou podporu ocenil také Pavol Šajgalík. „Sourozenecký vztah obou akademií – navzdory tomu, že česká je o mnoho starší – se zakládá na partnerství a přátelství. Co může být lepšího na vztahu dvou institucí?“ zdůraznil. Připomněl také, že se slovenská akademie často na české kolegy obracela pro radu. „Nevzpomínám si, že by někdy nedošla kvalifikovaná a srdečná odpověď.“
Pavol Šajgalík se odborně zaměřuje na materiálový výzkum se specializací na konstrukční keramiku, keramické nanokompozity, fázovou transformaci a mikrostrukturu. Získal mimo jiné titul Vědec roku SR za rok 2006 a Řád Ľudovíta Štúra III. třídy. V letech 1999–2013 vedl Ústav anorganické chemie SAV a od roku 2015 stojí v jejím čele. Jako předseda Slovenské akademie věd se zasloužil o přátelské a nadstandardní vztahy s Akademií věd ČR a vzájemnou podporu i v krizových situacích.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd: Chceme naplno využít potenciál humanitních a společenských věd
- Národní muzeum a Akademie věd prohloubí spolupráci na výzkumu i popularizaci
- Držitelé Akademických prémií a Luminy quaeruntur prezentovali své výsledky
- Příběhy, otevřenost a odvaha patří mezi ingredience současné komunikace vědy
- Práci šlechtitelů přibližuje liberecká výstava Jablko: koktejl chutí
- Centrum akademického psaní: Pomáháme nejen s odborným psaním v angličtině
- Držitelé Akademické prémie a prémie Lumina quaeruntur představí své výsledky
- Fotografie pomáhá vědcům vidět nezachytitelné, říká vítězka Vědy fotogenické
- Kamila Hrubanová: Je důležité zábavně seznamovat děti s mikroskopy
- Tradiční novoroční představení AV ČR ve Státní opeře nabídlo Verdiho La traviatu
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.