Proba-3 – pravidelné zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci
22. 11. 2024
Čas startu technologické mise Proba – 3 se přiblížil. Evropská kosmická agentura potvrdila start 4. prosince 2024. Sestavu dvou družic vynese indická raketa PSLV-XL z vojenské základny poblíž města Chennai. Technologickou misi využijí astronomové pro dlouhodobé pozorování zatmění Slunce. České „želízko v ohni“ vedli sluneční fyzikové na ondřejovské hvězdárně.
Proba-3 je unikátní misí Evropské kosmické agentury (ESA), která využije přelomové technologie letu satelitů ve velmi přesné formaci. Tato technologie umožní vznik obřího vesmírného koronografu s názvem ASPIICS. Ten bude rozdělen na obou satelitech mise Proba-3, z nichž první ponese zástin (tzv. umělý měsíc) a druhý má na palubě speciální dalekohled - koronograf. Díky vzdálenosti téměř 150 metrů a vzájemné poloze kontrolované s milimetrovou
přesností dokáže ASPIICS pozorovat sluneční koronu v podmínkách blížících se úplnému zatmění Slunce. A co víc, zatímco na Zemi můžeme pozorovat úplné zatmění Slunce v maximální délce 8 minut, tady bude k dispozici vždy 6 hodin. Tím získáme vědecká data z oblasti nízké korony nacházející se těsně nad okrajem slunečního disku. Tato oblast je dosud nejméně prozkoumanou částí sluneční atmosféry. Je ale zároveň místem, kde dochází k akceleraci výronů koronální hmoty (tzv. „coronal mass ejections“) nebo také místem počátku slunečního větru. Lepší znalost vývoje obou těchto fenoménů už od jejich prvotních fází je velmi důležitá pro neustálé zlepšování předpovědí dopadů sluneční aktivity na Zemi, tzv. vesmírného počasí.
Projekt se začal připravovat již v roce 2008. Česká účast na této misi Evropské kosmické agentury se skládá z dvířek a optiky dalekohledu. Dvířka dalekohledu koronografu, která chrání optiku před znečištěním při startu i na orbitě vyrobila dceřiná společnost VZLU (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu) SERENUM. Všechny optické členy dalekohledu dodalo centrum TOPTEC z Turnova, které je součástí Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Česká účast se odehrává v rámci mezinárodního konsorcia, které vede Belgie (vedoucí Dr. Andrej Zhukov z Royal Observatory of Belgium). Jako jeden z hlavních spoluřešitelů v rámci mezinárodního konsorcia vedl českou účast RNDr. Stanislav Gunár, Ph.D. ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Na projektu se od samého počátku také významně podílí profesor Petr Heinzel, také z Astronomického ústavu AV ČR, spolu s Dr. Františkem Fárníkem. Česká účast v přípravě mise Proba – 3 byla financovaná z programu PRODEX z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstva dopravy.
Kontakty:
RNDr. Stanislav Gunár, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR, Sluneční oddělení
gunar@asu.cas.cz
prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.
Astronomický ústav AV ČR, Sluneční oddělení
petr.heinzel@asu.cas.cz
Přečtěte si také
- Komunikace vědy 360°: první společná konference AV ČR, UK a platformy SciComHub
- Detekce molekul jako hvězd: nová metoda českých vědců zlepšuje mikroskopii
- Botanici objevili 12 nových druhů a dva nové rody lišejníků
- Čeští vědci objevili novou metodu diagnostiky kožních infekcí pomocí vůně
- Vyšly první společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí
- Zdravé a dostupné potraviny, které nezničí krajinu. Nový program SAV21
- Prémie Jana Friče za rok 2024 udělena Václavu Pavlíkovi
- Srdečním buňkám někdy méně kyslíku svědčí. Umí si pak lépe poradit s infarktem
- Od nutnosti k nové realitě: práce z domova po pandemii covid-191
- Novinky z výzkumu černých děr na tiskové konferenci NASA s českou účastí
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.