Zahlavi

Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy

20. 11. 2024

Zasloužil se o vývoj holografického endoskopu umožňujícího detailní zobrazení mozku. Jde o významný krok pro pochopení a léčbu neuronálních chorob, například demence, jenž přispívá k rozvoji neurovědy a medicíny. Za svůj přínos vědě získal 19. listopadu 2024 Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky AV ČR cenu od ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka.

Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v roce 2024 společně s Tomášem Čižmárem převzal Petr Slavíček z Vysoké školy chemicko-technologické. Na ceremoniálu ocenil ministr Mikuláš Bek také vysokoškolské studenty a pedagogy.

„Byl bych rád, abychom společně s akademickou veřejností hledali cestu, jak otevřít vysoké školy většímu počtu studentů při současném posilování kvality výuky. Jsem tedy moc rád, že dnes oceňujeme osobnosti, které v tomto ohledu prokázaly mimořádné nasazení,“ uvedl Mikuláš Bek.


Ministr Mikuláš Bek, Tomáš Čižmár a Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT

Tomáš Čižmár je vedoucím oddělení vláknové optiky Leibnizova ústavu Fotonických Technologií a profesorem fakulty Fyziky a Astronomie na Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně. Jeho práce na vývoji holografického endoskopu posouvá hranice v neurovědním výzkumu a otevírá cesty ke studiu dynamiky proudění krve a chování neuronů in vivo, tedy v živém organismu.

 „Tyto znalosti pomáhají pochopit a hledat léčebné postupy pro vážné neuronální choroby, například demenci. Možnost opakovaně zkoumat stejné struktury mozku volně se pohybujících zvířat pomůže neurovědcům pochopit funkci mozku v nejrůznějších situacích, jako jsou sociální interakce, proces učení nebo stres,“ zdůrazňuje Tomáš Čižmár. Více o tématu se dočtete zde.


Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky AV ČR (CC)

Cesta do hlubin mozku
Holografický endoskop se zakládá na optických vláknech o tloušťce lidského vlasu. Má výjimečný zobrazovací výkon, stabilitu a rychlost potřebnou pro detailní neurovědní výzkum i v nejhlubších částech mozku. Přístroj umožňuje nepřerušovaný „přehled“ celé hloubky mozku během jediného experimentu a dokáže zachytit detaily strukturálního propojení, jako jsou dendritické trny a subcelulární vezikuly. Současně umožňuje snímat signalizační aktivitu jednotlivých neuronů a měřit rychlost průtoku krve jedinou cévou. Přestože byl přístroj testován pouze na plně anestezovaných zvířatech, kombinace vysoké kvality zobrazení, nebývalé hloubky použití a jedinečné šetrnosti k organismu nastiňuje nové experimentální možnosti pro neurovědy in vivo.

Tomáš Čižmár za svůj průlomový výzkum letos získal také European Microscopy Award.

Více o jeho práci se dozvíte v časopise A / Magazín.

Seznam všech oceněných naleznete v tiskové zprávě MŠMT.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Ústavu přístrojové techniky AV ČR
Foto: 
MŠMT; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce