Tradiční novoroční představení AV ČR ve Státní opeře nabídlo Verdiho La traviatu
24. 01. 2025
Věda a umění patří k sobě, vzájemně se doplňují a pomáhají nám lépe rozumět světu kolem nás. O propojení vědeckého a uměleckého světa hovořila v úvodu tradičního novoročního představení ve Státní opeře ve čtvrtek 23. ledna 2025 předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Letos v březnu ve své funkci po osmi letech končí, svou řeč proto využila také k poděkování a rozloučení se s přítomnými hosty. Příští rok už by měl událost uvádět nově zvolený předseda Radomír Pánek.
Na programu večera bylo klasické dílo Giuseppe Verdiho La traviata, jedna z vůbec nejhranějších italských oper. Vypráví příběh kurtizány, do níž se zamiluje mladý Alfredo. Děj pak sleduje osudy dvojice i tragický konec jejich lásky. Libreto vzniklo na motivy románu Alexandra Dumase mladšího Dáma s kaméliemi.
„Titul opery La traviata můžeme přeložit jako Zbloudilá. A je příznačné, že je to právě umění a věda, které nám pomáhají se ve světě kolem nás vyznat a nebloudit,“ uvedla před představením předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Hosty přivítal také ředitel Národního divadla Jan Burian, který své předřečnici poděkoval za skvělou dlouhodobou spolupráci a předal jí kytici.
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová se na novoročním představení loučila, po osmi letech v březnu končí v čele naší nejvýznamnější vědecké instituce a nahradí ji nově zvolený Radomír Pánek.
Pozvání Akademie věd ČR přijali a představení se zúčastnili první místopředseda Senátu Parlamentu ČR a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš s manželkou Evou, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, ministr financí Zbyněk Stanjura nebo vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a další významní hosté.
Slavnostní novoroční představení se uskutečnilo díky podpoře generálního partnera IOCB Tech, transferové společnosti při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, a dalších partnerů, kterými jsou Kardiologie Na Bulovce, Galerie Kodl a firmy Zeiss a Katchem. Poděkování patří také sponzorům Akant Art, Celtes a JFH + inženýring.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Práci šlechtitelů přibližuje liberecká výstava Jablko: koktejl chutí
- Centrum akademického psaní: Pomáháme nejen s odborným psaním v angličtině
- Fotografie pomáhá vědcům vidět nezachytitelné, říká vítězka Vědy fotogenické
- Kamila Hrubanová: Je důležité zábavně seznamovat děti s mikroskopy
- Musíme zlepšit podporu mladých kolegů, říká rostlinný genetik David Kopecký
- Jaké jsou zásady otevřené vědy pro pracoviště Akademie věd ČR?
- Držitelé Akademické prémie a prémie Lumina quaeruntur představí své výsledky
- Zemřel František Šmahel, jeden z nejvýznamnějších evropských historiků
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
- Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.