
Týden Akademie věd ČR v plném proudu: na kus řeči s vědci i hry se střepy
08. 11. 2023
K čemu používá restaurátor keramiky zubní kartáček? Proč voda funguje jako zrcadlo společnosti? A co jsou buněčné dálnice? Na tyto a nespočet dalších otázek přinášejí odpovědi přednášky, workshopy, výstavy a dny otevřených dveří konané v rámci festivalu Týden Akademie věd ČR (TAV). Volně přístupné akce všeho druhu budou ve vědeckých institucích na 22 místech po celém Česku probíhat až do neděle 12. listopadu 2023.
Střepárna. Tak přezdívá restaurátorka keramiky Ljuba Svobodová své laboratoři v sídle Archeologického ústavu AV ČR na Malé Straně v Praze. V minulosti v těchto prostorách sídlila konírna, dnes se tady pod rukama této vědkyně z titěrných úlomků keramiky znovu rodí původní nádoby našich předků.
„Keramika má všechny předpoklady k tomu, aby přežila celá staletí. Zvládne zaplavení, zakopání… Užívala se od pravěku po současnost, takže pro archeology je to úžasný pramen,“ líčí Ljuba Svobodová návštěvníkům své laboratoře během exkurze s názvem Keramické puzzle. V rámci Týdne Akademie věd ČR ji denně nabízí studentům, rodinám s dětmi či fanouškům restaurování.
Zájemcům poutavě vysvětluje, jak se nalezené historické střepy čistí i jak se pak skládají dohromady. To si ostatně mohou návštěvníci laboratoře také vyzkoušet – děti se pokusí sestavit střepy novodobých hrnků a talířků, dospělí si pak práci restaurátora mohou „prubnout“ na úlomcích nádoby z doby halštatské.
„Než začnete pracovat, musíte si naplánovat postup lepení střepů. Proměníte se vlastně v šachistu, který si své tahy také promýšlí předem. Většinou se lepí ode dna a pokračuje se směrem vzhůru,“ popisuje vědkyně účastníkům exkurze.
Na skok mezi vědce
Jak nenakazit mimozemšťana? Co jsou to molekulární obři? Jak se u nás proměnil sport v 90. letech minulého století? A zvládneme mít roboty pod kontrolou? To je jen zlomek témat přednášek a besed, které v rámci největšího vědeckého festivalu v tuzemsku hostí instituce po celé republice.
Výstavou o Emilu Holubovi v Náprstkově muzeu provázel její autor, ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter.
Hned několik ústavů AV ČR také pořádá dny otevřených dveří. Nakouknout tak můžete do Fyziologického ústavu AV ČR, do Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR nebo třeba do turnovských laboratoří výzkumného centra speciální optiky TOPTEC, což je jedno z pracovišť Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Zaposlouchat se do inspirativních příběhů mladých vědkyň a vědců se mohou zájemci ve čtvrtek večer v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, kde se bude konat Vědecká ZasTÁVka s laureáty ocenění Prémie Otto Wichterleho. Akci bude moderovat Martina Spěváčková z tiskového oddělení Akademie věd ČR, někdejší reportérka a později moderátorka Českého rozhlasu a Seznamu.
Mikroskop místo foťáku
Jak vypadá růže nebo zvonek ví snad každý. Jaké krásy se ale ukrývají v květech či listech těchto rostlin, už tuší jen málokdo. Tyto skvostné detaily totiž lidské oko jen tak nespatří. Odhaluje je minivýstava vědeckých fotografií pořízených pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu (SEM) s názvem Svět koIEM nás, která je po celou dobu festivalu k vidění v sídle Akademie věd AV ČR na Národní třídě.
Scintilační materiály jsou k vidění v hlavní budově AV ČR na Národní třídě.
A není jediná: návštěvníci si v budově mohou prohlédnout i expozice o rostlinách na hranici přežití, africké savaně nebo o změnách v pohraniční krajině Ralska. Pozornost jistě upoutá i zářivá vitrína se scintilačními materiály.
Věda hrou
Kvízy, pokusy, hry, workshopy. Týden Akademie věd ČR nezapomíná ani na školáky a malé vědecké nadšence. Kromě návštěv laboratoří mohou vyrazit také na science show, v pátek si užijí čarodějnickou botanickou stezku a v sobotu se mohou seznámit s kapalnými krystaly, stát se knihovědným detektivem nebo vyrazit na mediální workshop, na jehož přípravě se podílela Česká televize.
Seznam všech akcí najdete na webových stránkách Týdne Akademie věd ČR, kde si rovněž můžete svou účast na nich rezervovat.
Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Fotografie a text jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
- A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.