Zahlavi

Začal festival Týden AV ČR plný dnů otevřených dveří a dalších akcí

06. 11. 2023

Festival Týden Akademie věd ČR (TAV) otevírá dveře vědeckých institucí na 22 místech po celé České republice. Návštěvníci mohou nahlédnout do špičkových laboratoří a zeptat se vědkyň a vědců na jejich práci. Součástí programu jsou přednášky, workshopy, výstavy a veřejné debaty. Vstup na všechny události je zdarma, na některé je potřeba si místo rezervovat. Při slavnostním zahájení TAV v pondělí 6. listopadu 2023 odpoledne předala předsedkyně AV ČR Ceny za popularizaci. Převzali si je tři vědci – mikrobiolog Miloslav Šimek, polymerní fyzik Jiří Kotek a historik Martin Jemelka.

„Týden Akademie věd ČR je přehlídkou toho nejlepšího, nejaktuálnějšího i nejnovějšího, co se v Česku zkoumá. Přesto to není nuda a v programu si vybere opravdu každý – od expertů po děti školou povinné,“ vyzdvihuje předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Přednášky o vodě i zemětřesení
V metropoli můžou lidé přijít například do hlavní budovy Akademie věd ČR na Národní třídě. Budou se tam konat například přednášky a besedy. Pondělní povídání se zaměří jimo jiné na cestu vody od povrchu po oblak, úterní přednáška bude o jezerech, která vznikla v severních Čechách v místech bývalé důlní těžby. V dalších dnech se bude mluvit o zemětřesení, umělé inteligenci nebo ledových měsících Jupiteru. V prostorách budovy budou instalované malé výstavy o rostlinách na hranici přežití, africké savaně nebo změnách v pohraniční krajině Ralska.

Podcast naživo a Vědecká zastávka
V úterý v 18:30 budou mít fanoušci Podcastu Akademie věd jedinečnou příležitost přímo se zúčastnit nahrávání jedné epizody. Moderátorka Martina Spěváčková, která výjimečně nahradí hlavní autorku podcastu, nemocnou Jitku Kostelníkovou, si bude u mikrofonu povídat s Richardem Lhotským z Centra Algatech při Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Mluvit spolu budou o řasách a jejich možnostech obohatit náš jídelníček… a možná bude i něco k ochutnání.   

Zajímavý zážitek slibuje také Vědecká zastávka, na které si můžete poslechnout šest mladých vědců oceněných letos Prémií Otto Wichterleho. Zastávku bude také moderovat Martina Spěváčková z tiskového oddělení Akademie věd ČR, někdejší reportérka a později moderátorka Českého rozhlasu a Seznamu.

Otevřené laboratoře
Dny otevřených dveří nabízí hned několik vědeckých ústavů. Nahlédnout můžete do nové budovy Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, která se nachází poblíž takzvané Heydrichovy zatáčky v pražských Kobylisích. V úterý 7. listopadu si tam pro zájemce připravili komentované prohlídky knihovních depozitářů a archivu, v jehož sbírkách se nachází například Nobelova cena nebo Masarykova čepice.

V pondělí a úterý bude možné přijít do laboratoří v Ústavu chemických procesů AV ČR v pražském Suchdole, své brány otevře také olomoucké Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR (úterý, středa a čtvrtek) nebo pražský Fyziologický ústav AV ČR.

Seznam všech dnů otevřených dveří nabízí webové stránky Týdne Akademie věd.   

Kdo si hraje, pochopí
Velký zájem bývá o různé pokusy, hry, kvízy a workshopy. Letos jich festival nabídne třicítku, např. literární pub kvíz nebo venkovní čarodějnickou botanickou stezku. Nechybí ani science show včetně té, která se věnuje virtuální realitě. Při workshopech si zájemci vyzkoušejí drobnou laboratorní techniku při zkoumání rostlin, práci knihovědního detektiva či archeologa, projdou osudy obětí heydrichiády a samozřejmostí jsou chemické pokusy. Zajímavý workshop Vyzkoušet a pochopit molekuláru! si připravila společnost M.G.P., hlavní partner festivalu: ukáže, jak zábavnou formou pomocí různých pomůcek vyučovat molekulární biologii.

Přečtěte si článek o slavnostním zahájení Týdne Akademie věd a předávání ocenění za popularizaci výzkumu.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce