A / Magazín o retru a době nedávno minulé, kvantových počítačích i parazitech
27. 06. 2024
Pražské metro letos slaví 50. výročí. Ideální doba ohlédnout se do minulých desetiletí, která mnozí současníci pamatují, a někteří na ně dokonce nostalgicky vzpomínají. Co tehdy lidem chutnalo? Kam se jezdilo na dovolenou? A jak to za komunismu bylo se sexem a vztahy? Přečtěte si hlavní téma aktuálního čísla A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR.
2/2024 (verze k listování)
2/2024 (verze ke stažení)
Hlavní text Na vlně retra si můžete přečíst na str. 18–37.
Další texty:
Hecíř v triku se zvířátkem (str. 38–45) – Parazitolog Julius Lukeš se před lety proslavil tím, že spolknul vajíčka tasemnice a roky si ji v sobě hýčkal. Ve jménu vědy už si ostatně do těla nastěhoval kde co. Parazitologií doslova žije a v oboru patří ke světové špičce. Na konvence si však nepotrpí a svými názory umí zčeřit vody. Přečtěte si rozhovor s Juliem Lukešem z Biologického centra AV ČR.
Jak zkrotit záchvaty (str. 46–51) – Kratičké zahledění se, pocit déjà vu, stavy bezvědomí s křečemi i zmatenost trvající týdny. Epileptické záchvaty vypadají různě. Zpravidla však přicházejí nečekaně. I když ne tak docela… Přečtěte si článek o výzkumu Jaroslava Hlinky z Ústavu informatiky AV ČR, který by mohl pomoci pacientům trpícím epilepsií.
Pod povrch Vyšehradu (str. 53–57) – Od prvního archeologického výkopu na Vyšehradě uplynulo letos v květnu 100 let. Za tu dobu se podařilo odkrýt pozůstatky nejstaršího královského paláce v Čechách, základy jednoho z největších předrománských kostelů nebo torzo prvního kamenného mostu ve střední Evropě. Podívejte se na fotostory z Vyšehradu, kterým nás provedli Ladislav Varadzin a Ladislav Damašek z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
Prorazit strop (str. 58–62) – Pevnější a pružnější kovové materiály dlouho vznikaly metodou pokus–omyl. Jejich vývoj nesmírně urychlila a usnadnila výpočetní technika. I ta nejvýkonnější má však své limity. Překročit je mohou kvantové počítače, do jejichž éry vkládá naději Martin Friák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR.
Vzácné choroby, třeste se! (str. 64–69) – Angelmanův syndrom, ichtyóza, nemoc Canavanové… S těmito chorobami se příliš často nesetkáváme, jsou totiž velmi vzácné. Existuje na ně vůbec léčba? Odpovědi hledá Jan Procházka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Všechna čísla A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR – i jeho předchůdce A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.