Zahlavi

A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů

13. 03. 2025

Hmyz je nejrozmanitější skupinou živočichů na Zemi. Vědci dosud popsali více než milion druhů, může jich být ale až třicetkrát tolik. Mnohé jsou přitom pro naši planetu nepostradatelné – třeba při zpracování půdy nebo opylování květů. Jsou užiteční a zároveň fascinující – věděli jste třeba, že termití královský pár se může dožít dvou desítek let i více? Víte, jak rozeznat tuzemskou sršeň od invazní? A už jste někdy pohlédli do „obličeje“ krtonožce nebo škvorovi? Začtěte se do stránek prvního letošního čísla čtvrtletníku A / Magazín, který vydává Akademie věd ČR.

2025_03_13_A1_titulka
1/2025 (verze k listování)
1/2025 (verze ke stažení)

Hlavní téma Hmyz se dělí do několika článků:

Hmyz – úvodní dvoustránka se zajímavostmi (str. 20–21)

Ať žijí král a královna. Příběh nesmrtelných termitů (str. 22–29)

Nechtěná návštěvnice z Asie, sršeň asijská (str. 30–31)

Třepotání motýlích křídel (str. 32–37)

Hmyzí tváře (str. 38–41)

Výběr další článků:

Škola hrou – v laboratoři historie (str. 42–47)

Frontální výuka už dávno není trendy a učitelé hledají efektivnější nástroje, jak žáky zaujmout. Jedním z nich je badatelská webová aplikace HistoryLab.

Hrátky se šperky – rozhovor s Vladimírou Petrákovou (str. 48–55)

Za pomoci zlata a diamantů se snaží zpřesnit optickou mikroskopii a objevuje přitom skryté zákonitosti nanosvěta. Se stejnou vervou čeří vody české vědy a boří v ní stereotypy – třeba ten, že si žena musí volit mezi dětmi a prací.

Kovoví iluzionisté a ultrazvukové hromobití (str. 56–61)

Budoucnost může patřit slitinám s tvarovou pamětí. Pokud ovšem lépe pochopíme, jak zapomínají.

Fotostory: Archeologie z letadla (str. 62–67)

Letečtí archeologové dokážou z výšky tří set metrů vyčíst, co se v krajině pod nimi dělo před tisícovkami let. Stačí si všímat zdánlivých drobností, jako jsou třeba jiný odstín či výška obilí.

Všechna čísla A / Magazínu, oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR, i jeho předchůdce, časopisu A / Věda a výzkum, najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce