![Zahlavi](/export/system/modules/cz.nelasoft.opencms.avcr/resources/img/content-image/default.jpg_1987258066.jpg)
Akce Věda podle vzoru žena potřetí: přiblíží vědeckou kariéru mladým zájemkyním
07. 02. 2025
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pořádá v úterý 11. února 2025 již třetí ročník akce „Věda podle vzoru žena“. Událost se koná u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě s cílem podpořit větší zapojení žen do vědeckého výzkumu.
Aktuální data z Monitorovací zprávy o postavení žen v české vědě, kterou vydalo NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, potvrzují naléhavost této iniciativy. Přestože se počet osob ve výzkumu a vývoji mezi lety 2005–2022 téměř zdvojnásobil, zastoupení žen paradoxně kleslo z 32,6 % na 28,7 %. V kategorii výzkumných pracovníků tvoří ženy pouze 24,2 %, což řadí Českou republiku na poslední místo v rámci EU.
Inspirativní setkání s úspěšnými vědkyněmi
Program akce zahájí prezentace Evy Krupičkové Pluhařové z oddělení výpočetní chemie, která účastnicím přiblíží svůj obor i každodenní realitu vědecké práce. Následovat bude přednáška Zuzany Vlčkové o výzkumu nanomateriálů a skloubení vědecké kariéry s rodinným životem. Součástí programu bude také neformální diskuze u kávy s dalšími vědkyněmi včetně bývalých účastnic programu, které nyní v ústavu působí jako stážistky.
„V loňském roce jsem přišla na tento program a návštěva v ústavu se stala událostí, která toho u mne hodně změnila, protože mi otevřela spoustu nových možností. V srpnu jsem v Ústavu Heyrovského navštívila týdenní biochemický kurz a na podzim se přihlásila na stáž na biofyzikální téma v projektu Otevřená věda. A teď jsem tady, protože jsem na stáž byla přijata,“ komentuje svoje zapojení do ústavních stáží Amelie Anna Figallová z Gymnázia Open Gate.
Další účastnice, Viktorie, dnes maturantka Masarykovy střední školy chemické (MSŠCH) v Praze, tuto akci navštívila v únoru 2023. Po jejím absolvování zahájila stáž pod vedením doktorandky Michaely Hanušové na téma Příprava a charakterizace nanovrstev dichalkogenidů přechodných kovů pomocí Ramanovy spektroskopie a AFM, se kterou obsadila 2. místo ve školním kole soutěže Středoškolské odborné činnosti (SOČ).
Součástí programu jsou i praktika v laboratořích ústavu
„Praktická část programu nabídne návštěvnicím možnost seznámit se s pokročilými fyzikálně-chemickými technikami v našich laboratořích. Každá účastnice se v komorním praktiku seznámí se zaměřením a technikou některého ze šesti pracovišť specializovaných na mikroskopii (AFM), spektroskopii (EPR a NMR), voltametrii nebo přípravu a měření velikosti nanočástic stříbra,“ uvádí Květoslava Stejskalová, která v ústavu odpovídá za vzdělávací aktivity.
Ačkoli je program primárně zaměřen na dívky se zájmem o přírodní vědy, je otevřený všem zájemcům bez ohledu na pohlaví.
Kontakt:
Ing. Květoslava Stejskalová, CSc.
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
kvetoslava.stejskalova@jh-inst.cas.cz
Přečtěte si také
- Rostlinní biologové podrobně popsali evoluci samčího pohlavního chromozomu
- V trase plánované dostavby Pražského okruhu našli archeologové hrob bojovníka
- NKC – gender a věda spustí online kampaň k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě
- Komunikace vědy 360°: první společná konference AV ČR, UK a platformy SciComHub
- Detekce molekul jako hvězd: nová metoda českých vědců zlepšuje mikroskopii
- Botanici objevili 12 nových druhů a dva nové rody lišejníků
- Čeští vědci objevili novou metodu diagnostiky kožních infekcí pomocí vůně
- Vyšly první společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí
- Zdravé a dostupné potraviny, které nezničí krajinu. Nový program SAV21
- Prémie Jana Friče za rok 2024 udělena Václavu Pavlíkovi
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.