Zahlavi

Český Siemens ocenil mladé vědce, studenty a pedagogy

05. 02. 2016

Prestižní Ceny Wernera von Siemense převzali na slavnostním večeru 4. února v Betlémské kapli vítězové z řad mladých vědců, studentů a pedagogů z českých technických a přírodovědných univerzit a vědeckých institucí. „Propojení špičkového výzkumu s inovační, vývojovou a průmyslovou sférou patří k dlouhodobým cílům Akademie věd ČR. Vážíme si práce společnosti Siemens v této oblasti, která motivuje studenty významných technických a přírodovědných univerzit a přispívá tak významně k našemu společnému cíli,“ uvedl předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, předseda poroty a garant kategorie nejvýznamnější výsledek základního výzkumu.

 

Udělena byla i dvě zvláštní ocenění, a to pro nejlepší ženskou absolventskou práci a za překonání překážek při studiu.

Tradiční soutěž o Cenu Wernera von Siemense pořádá společnost Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen poskytuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo průmyslu a obchodu a místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.
 
Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice. Osmnáctý ročník patřil mezi rekordní – přihlásilo se téměř 300 soutěžících z více než 20 českých vysokých škol. Vítězové si rozdělili finanční odměny v celkové výši 1 milion korun.
 
„Česká ekonomika roste, což stejně jako silná průmyslová tradice vytváří ideální podmínky pro to, abychom úspěšně vstoupili do nové průmyslové éry, která se nazývá čtvrtá průmyslová revoluce. Abychom v ní ale obstáli, musíme více než kdy jindy podporovat technické a přírodovědné vzdělání, základní a aplikovaný výzkum a přenos nových poznatků do průmyslu. Věřím, že prostřednictvím Ceny Wernera von Siemense motivujeme mladé vědce a techniky, aby se na této vzrušující proměně aktivně podíleli, a plně tak využili svůj talent,“ uvedl generální ředitel Siemens Česká republika, Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA.
 
Oceněny byly letos zejména práce z oblasti chemie a chemické biologie. Za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu si cenu odnesl tým doc. Ing. Vladimíra Šindeláře, Ph.D. (MU Brno), který objevil novou látku zvanou Bambusuril, která dokáže velmi silně vázat anionty v roztoku a uzavřít je ve své dutině. V kategorii o nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace byl za software pro výpočet velkých soustav klíčů a zámků CyberCalc oceněn tým prof. Ing. Filipa Železného, Ph.D. (ČVUT Praha).
Nejvíce přihlášených, více než dvě třetiny, bylo jako již tradičně v kategoriích o nejlepší diplomovou a disertační práci. Zde byli oceněni: Vít Svoboda (VŠCHT Praha) za nejlepší diplomovou práci na téma spektroskopie atmosféricky relevantních molekul a Pavel Kielkowski (UK Praha) za nejlepší disertační práci z oblasti chemické biologie.
 
Siemens udělil nově i zvláštní ocenění studentovi, který překonal potíže dané zdravotním postižením a dosáhl navzdory němu mimořádných studijních nebo výzkumných výsledků. Získal ho Martin Kopeček (UK Praha), který se věnuje studiu a výzkumu lékařské biofyziky, bohužel si nemohl převzít cenu osobně. Zvláštní ocenění za nejlepší absolventskou práci napsanou ženou si odnesla Petra Peer (UTB Zlín), která se věnovala výzkumu polymerních roztoků.
 
O titul nejlepšího pedagogického pracovníka letos soupeřilo 14 nominovaných. Mezi nimi zvítězil vedoucí katedry řídicí techniky na Elektrotechnické fakultě ČVUT prof. Michael Šebek, který je světově uznávaným a často citovaným odborníkem na teorii řízení.

 

 

 

Kompletní výsledky ZDE.

 

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce