Držitelé Akademických prémií a Luminy quaeruntur prezentovali své výsledky

Nerušené svobodné bádání bez nutnosti každoročního stresujícího shánění financí je jedním z největších přínosů prestižní Akademické prémie a prémie Lumina quaeruntur. Shodli se na tom vědci a vědkyně při prezentaci výsledků svých výzkumných projektů. Přednášky 24 nositelů prémií, udělených v letech 2013–2019, zazněly na konferenci v sídle Akademie věd ČR na Národní od pondělí 10. do středy 12. února 2025.

Rozptyl témat pojímaných v průběhu konference byl široký. Program úvodního dne (záznam zde) se zaměřil na první vědeckou oblast, tedy obory studující neživou přírodu (fyzika, matematika, informatika nebo vědy o Zemi). Prostřední den (záznam zde) byl ve znamení druhé oblasti – chemie a věd o živé přírodě (biologie, ekologie, lékařství). Závěrečný den (záznam zde) pak patřil třetí oblasti neboli humanitním a společenským vědám (sociálně-ekonomické, filologické a historické).

Porozumět obrazu i molekulám
Jak naučit počítače dokonaleji analyzovat a zpracovávat obrazová data, rozpoznávat objekty a potlačit rušivé vlivy a chyby v digitálních obrazech? Metody a algoritmy k tomu určené, využitelné mimo jiné v medicíně, vylepšoval několik posledních let Jan Flusser z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. V pondělí 10. února 2025 byl jedním z prvních, kdo představil výsledky svého výzkumu, podpořeného Akademickou prémií v roce 2017.

V témže roce obdrželi Akademickou prémii také Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR, který se zabývá půdními houbami a bakteriemi, a Michal Fárník z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, jenž zkoumá interakce molekul. (Ti se svými prezentacemi vystoupili v úterý 11. února 2025.) Se všemi třemi jsme pořídili rozhovor o jejich výzkumech v době, kdy prémii přebírali. Přečíst si je můžete v časopise A / Věda a výzkum 4/2017.

Výsledky svého výzkumu v oblasti molekulární elektroniky představil v první den konference také Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Jak posílit antibiotika
Neúčinnost antibiotik je čím dál větším problémem současné medicíny. Soustředit výzkumné síly do lepšího pochopení, jak tyto léky působí a kde jsou jejich slabá místa, se proto může vyplatit. Právě bádání zaměřené na antibiotickou rezistenci je příkladem projektu, který se mohl uskutečnit díky podpoře jedné z prestižních prémií udělovaných Akademií věd ČR.

„Díky prémii Lumina quaeruntur se nám podařilo posílit a stabilizovat tým, což bylo velmi důležité. Naštěstí se nám podařilo i po jejím skončení najít navazující financování a můžeme ve výzkumu pokračovat,“ řekl na přednášce chemik Zdeněk Kameník z Mikrobiologického ústavu AV ČR, jehož tým detailně zkoumá molekulu lincomycinu, jedno z tradičních antibiotik.

Černý kašel i virózy zvířat
S využitím prostředků Luminy quaeruntur se mohl realizovat i výzkum bakterie způsobující černý kašel Bordetella pertussis, jemuž se věnuje Jana Kamanová, rovněž z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Přestože proti nemoci existuje očkování, její výskyt nejen v České republice neustále narůstá. Vědkyně se mimo jiné ptá po evoluční historii této bakterie a souvislostech s jiným druhem bordetelly, který napadá zvířata a nemívá tak fatální následky. O její práci jsme psali v čtvrtletníku A / Věda a výzkum 4/2019. 

Velmi zajímavou přednášku měla také Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu AV ČR, jejíž tým se zabývá výzkumem a vývojem inovativních biomateriálů a biosenzorů. Prémii Lumina quaeruntur obdržela v roce 2018.

Velké zejména ekonomické škody způsobují nemoci hospodářských zvířat. Vedle prasečího moru jde například o ptačí chřipku a další virózy. Jiří Hejnar z Ústavu molekulární chemie AV ČR zjišťuje, jak můžou vzájemné interakce mezi viry a buňkami vést k antivirové rezistenci, a zaměřuje se přitom konkrétně na problém virových onemocnění u drůbeže. Akademická prémie finančně podpořila jeho výzkum v letech 2019 až 2024.

Medicína není jen o lécích a terapiích, ale hlavně o lidech. Etickým aspektům se věnuje mezinárodní interdisciplinární laboratoř pro bioetiku (Research Lab for Bioethics) při Filosofickém ústavu AV ČR. Vede ji vědec belgického původu Geoffrey Dierckxsens, který na svůj projekt získal prostředky z Luminy quaeruntur v roce 2019.

Geoffrey Dierckxsens vede laboratoř pro bioetiku (Research Lab for Bioethics) při Filosofickém ústavu AV ČR. 

Národnostní problematika současné Číny
Zdaleka ne všechny podpořené výzkumy se týkají medicíny. Aktuální společenský přesah má například práce Ondřeje Klimeše Orientálního ústavu AV ČR, který sleduje národnostní situaci v současné Čínské lidové republice. Prémii Lumina quaeruntur jeho projekt získal v roce 2018.

 „V průběhu realizace našeho projektu se dramaticky změnila geopolitická situace. Přišla pandemie covidu-19 a i v jejím důsledku se posunulo postavení Číny v mezinárodní politice. Nyní po zvolení Donalda Trumpa ve Spojených státech se dá očekávat další turbulentní vývoj vztahů Západu a Číny,“ řekl Ondřej Klimeš, který výzkum prezentoval spolu s kolegyní Jarmilou Ptáčkovou (rozhovor s touto vědkyní mj. o Tibeťanech v Čínské lidové republice jsme přinesli v časopise A / Věda a výzkum 1/2022).

Všechny přednášející je možné si poslechnout ze záznamu:

Program úvodního dne se zaměřil na první vědeckou oblast, tedy obory studující neživou přírodu (fyzika, matematika, informatika nebo vědy o Zemi):

Prostřední den byl ve znamení druhé oblasti – chemie a věd o živé přírodě (biologie, ekologie, lékařství):

Závěrečný den pak patřil třetí oblasti neboli humanitním a společenským vědám (sociálně-ekonomické, filologické a historické):

Představení prémií
Smyslem Akademické prémie je podpořit vynikající vědecké osobnosti a vytvořit jim podmínky, v nichž by mohli rozvinout svůj potenciál ve prospěch české vědy. Od roku 2007 ji získaly čtyři desítky osobností (jejich přehled zde). Dotaci ve výši až 30 milionů korun mohou čerpat v šesti letech a hradit z ní náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení.

Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené (jejich přehled zde). Slouží k založení vlastní výzkumné skupiny. Podpora dosahuje až čtyř milionů korun na kalendářní rok na dobu maximálně pěti let.

Program se jmény přednášejících je k dispozici zde.

Všechny fotografie z konference si lze prohlédnout a stáhnout ve fotobance AV ČR.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jan Malý pro Akademii věd ČR
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Akademie věd: Chceme naplno využít potenciál humanitních a společenských věd
• Národní muzeum a Akademie věd prohloubí spolupráci na výzkumu i popularizaci
• Příběhy, otevřenost a odvaha patří mezi ingredience současné komunikace vědy
• Práci šlechtitelů přibližuje liberecká výstava Jablko: koktejl chutí
• Centrum akademického psaní: Pomáháme nejen s odborným psaním v angličtině
• Držitelé Akademické prémie a prémie Lumina quaeruntur představí své výsledky
• Fotografie pomáhá vědcům vidět nezachytitelné, říká vítězka Vědy fotogenické
• Kamila Hrubanová: Je důležité zábavně seznamovat děti s mikroskopy
• Tradiční novoroční představení AV ČR ve Státní opeře nabídlo Verdiho La traviatu
• Musíme zlepšit podporu mladých kolegů, říká rostlinný genetik David Kopecký