Zahlavi

Genderová rovnost a inkluzivita v budoucích prioritách v ERA

21. 02. 2024

V rámci oslav Mezinárodního dne dívek a žen ve vědě se 13. února 2024 v bruselském BOSA konala konference ERA of Inclusive Gender Equality. Akce se zúčastnilo více než 60 lidí na místě, desítky lidí se připojily online. Konference se konala pod záštitou belgického předsednictví v Radě EU.

Konference se zúčastnili zástupci a zástupkyně klíčových orgánů a organizací Evropského výzkumného prostoru (European Research Area, ERA), aby jednali o budoucích prioritách genderové rovnosti v ERA. Konferenci uspořádal projekt GENDERACTIONplus financovaný v rámci Horizontu Evropa a koordinovaný Národním kontaktním centrem – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR.

Podkladem pro debaty byly výstupy ze srovnávacích studií projektu GENDERACTIONplus a poziční dokument vypracovaný pro účely diskusí o dalších krocích a opatřeních v nadcházejícím období budování ERA. Poziční dokument se zaměřuje na otázky intersekcionality a inkluzivity, genderově podmíněného násilí ve výzkumu a inovacích, začlenění inkluzivního genderového rozměru do výzkumu a inovací a na monitorování a hodnocení plánů rovnosti.

Marcela Linková, koordinátorka projektu a spolupředsedkyně podskupiny ERA Fóra pro inkluzivní genderovou rovnost členských států, zdůraznila úspěchy v zavádění opatření na podporu genderové rovnosti v posledních letech a zároveň zdůraznila potřebu zajistit, aby inkluzivní rovnost zůstala prioritou i v nadcházejícím období. Ve své úvodní přednášce uvedla, že „debaty mají být součástí mozaiky prvních vstupů do debaty o 10. rámcovém programu“.

Kromě zástupců a zástupkyň národních úřadů, ministerstev a grantových agentur, které jsou součástí projektu GENDERACTIONplus, na konferenci vystoupil například Sergej Možina, spolupředseda ERA Fóra, který upozornil na vysokou podporu priority genderové rovnosti mezi členskými státy při současných jednáních o politické agendě ERA na období 2025 až 2027, Anne Pepin z genderového sektoru Generálního ředitelství pro výzkum a inovace, která upozornila na plánované spuštění kontrol dodržování právních ustanovení týkajících se plánů genderové rovnosti v Horizontu Evropa nebo profesorka Genevieve Almouzni, předsedkyně Pracovní skupiny Evropské výzkumné rady (European Research Council, ERC) pro gender a diverzitu, která hovořila o opatřeních zavedených ERC na řešení genderových předsudků při hodnocení výzkumu, což je téma, které rezonovalo i s profesorkou Silvií Penati, vědeckou vedoucí nově založené pracovní skupiny TIER pro inkluzivní hodnocení výzkumu v rámci Koalice pro pokrok v hodnocení výzkumu (Coalition for Avancing Research Assessment, CoARA).

Účastníci a účastnice vyzdvihovali*y kvalitu panelových debat, networking i praktické poznatky, konkrétně například o strategiích pro přijetí intersekcionální perspektivy na úrovni národních politik nebo o postupech pro začlenění intersekcionality do plánů genderové rovnosti.

Kontakt:

Bc. Barbora Schneiderová, DiS.
manažerka komunikace NKC – gender a věda,
barbora.schneiderova@soc.cas.cz

Záznam z konference je k dispozici na YouTube kanále projektu GENDERACTIONplus.

TZ ke stažení zde.

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce