Invazní ekologové BÚ AV ČR opět na seznamu nejcitovanějších vědců
26. 11. 2024
Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR patří podle prestižního seznamu Clarivate Highly Cited Researchers 2024 mezi sedm nejcitovanějších vědců působících v České republice. Zařazení dvou invazních ekologů mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa potvrzuje, že český výzkum v oboru invazní ekologie patří mezi světovou špičku a průhonické pracoviště je uznávaným lídrem ve svém oboru.
Seznam Clarivate Highly Cited Researchers obsahuje jména vědců z univerzit, výzkumných ústavů a komerčních organizací po celém světě, kteří prostřednictvím svých prací prokázali významný vliv na svůj obor. Česká republika je na seznamu zastoupena sedmi experty. Mezi nimi jsou již tradičně invazní ekologové Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR.
Petr Pyšek je přední český botanik, ekolog a mezinárodně uznávaný vědec v oboru biologických invazí, který je na seznamu Highly Cited Researchers nepřetržitě od roku 2014. Je držitelem nejvyššího českého vědeckého ocenění Česká hlava a autorem stovek odborných článků a několika knih. Specializuje se na globální zákonitosti invazí, faktory určující jejich průběh, význam stanovišť v rostlinných invazích a důsledky invazí pro přírodu a lidskou společnost. V současnosti se zabývá také výzkumem biodiverzity afrických savan.
Jan Pergl je vědecký pracovník Oddělení ekologie invazí, který se zaměřuje na propojení vědeckého výzkumu s praktickou aplikací. Spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí, je členem panelu Evropské a Středozemní organizace ochrany rostlin (EPPO) a zástupcem ČR ve vědeckém fóru Evropské komise pro invazní druhy.
Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR se dlouhodobě podílí na významných mezinárodních výzkumných programech zaměřených na invazní druhy, stálo u zrodu první celosvětové databáze naturalizovaných rostlin (GloNAF), provozuje databázi nepůvodních rostlin české flóry, studuje teoretické základy invazního procesu a klasifikace zavlečených druhů, zabývá se makroekologickými zákonitostmi rozšíření nepůvodních druhů, principy invazibility stanovišť a příčinami invazního chování druhů. Studuje také jednotlivé významné invazní druhy české flóry.
Letošní seznam nejcitovanějších vědců světa zahrnuje 6 636 jmen z více než 1 200 institucí v 59 zemích a regionech.
Vychází z analýzy vědeckých publikací z let 2013 až 2023. Proces výběru zahrnuje přísné vyhodnocování a zpracování dat z Highly Cited Papers v důvěryhodných vědeckých a společenských časopisech indexovaných v Science Citation Index Expanded a Social Sciences Citation Index.
Více informací o seznamu Higly Cited Researchers naleznete zde.
Kontakt:
Miroslava Dvořáková
Botanický ústav AV ČR
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
Přečtěte si také
- Postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí EU
- Do Akademie věd míří hned čtyři prestižní ERC granty
- Nebezpečné látky v elektronických cigaretách poškozují ochrannou vrstvu plic
- Jak podpořit přírodní rozmanitost? Dutiny vytvořené v mladých dubech pomáhají ohroženým druhům
- PRAK urychluje přenos vědy do praxe už třetím rokem, připravil Inovační fórum
- AV ČR ocenila výzkumy, které přispívající k prestiži české vědy ve světě
- Memorandum: UK, AV ČR a UPOL posílí svou institucionální odolnost
- Proba-3 – pravidelné zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci
- Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
- Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.