Jako jackpot. Více než 2000 středověkých denárů se skrývalo na Kutnohorsku

Za jeden z největších nálezů posledního desetiletí považují odborníci středověký depot denárů z Kutnohorska. Více než 2000 stříbrných mincí představovalo ve své době obrovskou částku. Odborníci je teď zpracovávají a do léta 2025 by depot rádi vystavili pro veřejnost.

V době nestabilní politické situace v českých zemích ukryl kdosi na Kutnohorsku velký obnos peněz. O zhruba 900 let později ho při procházce objevila žena, která hned kontaktovala odborníky.

„Celý depot byl původně uložen v keramické nádobě, z níž se po orbě bohužel dochovalo pouze dno,“ popisuje archeolog Filip Velímský z Archeologického ústavu AV ČR, Praha. „Na své místo byl uložen zřejmě během první čtvrtiny 12. století, v době vnitropolitické nestability. V zemi tehdy panovaly spory mezi členy přemyslovské dynastie o pražský knížecí stolec,“ přibližuje Filip Velímský okolnosti uložení mincí do depozitu – do země.

Bohatou „kolekci“ denárů zpracovávají experti z Archeologického ústavu AV ČR, Praha (ARÚ AV ČR), a Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

Jako první cena v loterii

Dosud největší raně středověký mincovní depot na Kutnohorsku vůbec čítá více než 2150 mincí, mezi nimiž odborníci zatím identifikovali ražby tří přemyslovských panovníků, krále Vratislava II. a knížat Břetislava II. a Bořivoje II. (cca 1085–1107).

„Mince byly s největší pravděpodobností vyraženy v pražské mincovně ze stříbra, které se do Čech tehdy dováželo,“ říká Lenka Mazačová, ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

Denáry byly vyrobené z mincovní slitiny, která kromě stříbra obsahuje také příměs mědi, olova a stopově i dalších kovů. Určení této konkrétní skladby může pomoci zjistit i původ použitého stříbra.

„Bohužel, pro přelom 11.–12. století postrádáme údaje o kupní síle soudobé mince. Šlo ale o obrovskou, pro obyčejného člověka nepředstavitelnou a současně i nedostupnou částku. Dá se srovnat s milionovou výhrou v jackpotu,“ přibližuje Filip Velímský.

Vzhledem k častým bojům o pražský knížecí stolec opakovaně přes dnešní Kutnohorsko táhla vojska jednotlivých soupeřících knížat. Odborníci tak nevylučují ani možnost, že nalezený depot reprezentuje hotovost pro vyplacení žoldu nebo válečnou kořist.

Zapisování, čištění, focení, konzervování

České muzeum stříbra a pražský Archeologický ústav AV ČR čeká v následujícím roce dost práce.

„Úkolem zaměstnanců muzea bude provést zápis všech součástí nálezu do sbírky, dále zajistit očištění jednotlivých mincí a případné restaurátorské zásahy, jejich nafocení pro publikační a propagační účely, numizmatické určení, včetně zpracování podrobného katalogu,“ vypočítává Lenka Mazačová.

Kromě toho projdou denáry klasickým i rentgenovým snímkováním a spektrální analýzou, která stanoví jejich konkrétní materiálové složení. Finálním záměrem je výstava depotu v mincovní expozici muzea v Kutné Hoře, a tak zpřístupnění tohoto mimořádného nálezu veřejnosti.

Kontakt:

Filip Velímský
ARÚ AV ČR, Praha
velimsky@arup.cas.cz

Lenka Mazačová
České muzeum stříbra
mazacova@cms-kh.cz

Přečtěte si také

• Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
• Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
• Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
• PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
• Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
• Odhalena nová tajemství černých děr
• Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
• V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
• Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
• Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky