Zahlavi

Jako jackpot. Více než 2000 středověkých denárů se skrývalo na Kutnohorsku

16. 05. 2024

Za jeden z největších nálezů posledního desetiletí považují odborníci středověký depot denárů z Kutnohorska. Více než 2000 stříbrných mincí představovalo ve své době obrovskou částku. Odborníci je teď zpracovávají a do léta 2025 by depot rádi vystavili pro veřejnost.

V době nestabilní politické situace v českých zemích ukryl kdosi na Kutnohorsku velký obnos peněz. O zhruba 900 let později ho při procházce objevila žena, která hned kontaktovala odborníky.

„Celý depot byl původně uložen v keramické nádobě, z níž se po orbě bohužel dochovalo pouze dno,“ popisuje archeolog Filip Velímský z Archeologického ústavu AV ČR, Praha. „Na své místo byl uložen zřejmě během první čtvrtiny 12. století, v době vnitropolitické nestability. V zemi tehdy panovaly spory mezi členy přemyslovské dynastie o pražský knížecí stolec,“ přibližuje Filip Velímský okolnosti uložení mincí do depozitu – do země.

Bohatou „kolekci“ denárů zpracovávají experti z Archeologického ústavu AV ČR, Praha (ARÚ AV ČR), a Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

Jako první cena v loterii

Dosud největší raně středověký mincovní depot na Kutnohorsku vůbec čítá více než 2150 mincí, mezi nimiž odborníci zatím identifikovali ražby tří přemyslovských panovníků, krále Vratislava II. a knížat Břetislava II. a Bořivoje II. (cca 1085–1107).

„Mince byly s největší pravděpodobností vyraženy v pražské mincovně ze stříbra, které se do Čech tehdy dováželo,“ říká Lenka Mazačová, ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

Denáry byly vyrobené z mincovní slitiny, která kromě stříbra obsahuje také příměs mědi, olova a stopově i dalších kovů. Určení této konkrétní skladby může pomoci zjistit i původ použitého stříbra.

„Bohužel, pro přelom 11.–12. století postrádáme údaje o kupní síle soudobé mince. Šlo ale o obrovskou, pro obyčejného člověka nepředstavitelnou a současně i nedostupnou částku. Dá se srovnat s milionovou výhrou v jackpotu,“ přibližuje Filip Velímský.

Vzhledem k častým bojům o pražský knížecí stolec opakovaně přes dnešní Kutnohorsko táhla vojska jednotlivých soupeřících knížat. Odborníci tak nevylučují ani možnost, že nalezený depot reprezentuje hotovost pro vyplacení žoldu nebo válečnou kořist.

Zapisování, čištění, focení, konzervování

České muzeum stříbra a pražský Archeologický ústav AV ČR čeká v následujícím roce dost práce.

„Úkolem zaměstnanců muzea bude provést zápis všech součástí nálezu do sbírky, dále zajistit očištění jednotlivých mincí a případné restaurátorské zásahy, jejich nafocení pro publikační a propagační účely, numizmatické určení, včetně zpracování podrobného katalogu,“ vypočítává Lenka Mazačová.

Kromě toho projdou denáry klasickým i rentgenovým snímkováním a spektrální analýzou, která stanoví jejich konkrétní materiálové složení. Finálním záměrem je výstava depotu v mincovní expozici muzea v Kutné Hoře, a tak zpřístupnění tohoto mimořádného nálezu veřejnosti.

Kontakt:

Filip Velímský
ARÚ AV ČR, Praha
velimsky@arup.cas.cz

Lenka Mazačová
České muzeum stříbra
mazacova@cms-kh.cz

TZ ke stažení zde.

Nejstarší české mince

Nejstarší české mince

Zdroj: František Cach
Během detektorové prospekce si archeologové všechna místa nálezu mincí průběžně označovali žlutými praporky.

Během detektorové prospekce si archeologové všechna místa nálezu mincí průběžně označovali žlutými praporky.

FOTO: ARÚ AV ČR, Praha
Veškeré na ploše pole roztroušené mince byly po nalezení archeology průběžně označovány žlutými praporky a následně geodeticky zaměřovány.

Veškeré na ploše pole roztroušené mince byly po nalezení archeology průběžně označovány žlutými praporky a následně geodeticky zaměřovány.

FOTO: ARÚ AV ČR, Praha
Z ornice čerstvě vyzvednuté stříbrné mince – denáry českých knížat z přelomu 11. a 12. století.

Z ornice čerstvě vyzvednuté stříbrné mince – denáry českých knížat z přelomu 11. a 12. století.

FOTO: ARÚ AV ČR, Praha
Archeologové z ARÚ AV ČR, Praha, opatrně začišťují zbytek nádoby, ve které byl depot stříbrných mincí z přelomu 11. a 12. století původně uložen.

Archeologové z ARÚ AV ČR, Praha, opatrně začišťují zbytek nádoby, ve které byl depot stříbrných mincí z přelomu 11. a 12. století původně uložen.

FOTO: ARÚ AV ČR, Praha
Nálezová situace depotu stříbrných mincí z přelomu 11. a 12. století, který na Kutnohorsku odkryli archeologové z ARÚ AV ČR, Praha

Nálezová situace depotu stříbrných mincí z přelomu 11. a 12. století, který na Kutnohorsku odkryli archeologové z ARÚ AV ČR, Praha

FOTO: ARÚ AV ČR, Praha
Vyzvednuté a pracovně po deseti rozdělené stříbrné mince – denáry – českých knížat z přelomu 11. a 12. století.

Vyzvednuté a pracovně po deseti rozdělené stříbrné mince – denáry – českých knížat z přelomu 11. a 12. století.

FOTO: ARÚ AV ČR, Praha

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce