Kniha Dějiny lidí z Nakladatelství Academia získala cenu Magnesia Litera
19. 04. 2023
Publikace Martina Rychlíka Dějiny lidí uspěla v soutěži Magnesia Litera v kategorii publicistika. Ocenění, které autor převzal 17. dubna 2023 během ceremoniálu na Nové scéně Národního divadla, podtrhuje její čtenářský úspěch – v předchozím roce se totiž stala vůbec nejprodávanější knihou z produkce Nakladatelství Academia.
Co si představit pod názvem knihy Dějiny lidí, kterou napsal etnolog, historik kultury a vědecký novinář Martin Rychlík? Ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět říká, že nejde o dějiny válek a politických klání, ale dějiny civilizací, jejich forem, a především hledání toho, co máme společné: „Věřím, že nachází tolik společného, že se při čtení můžete na chvíli cítit jako příslušník indiánského kmene z Amazonie, nebo jako Beduín.“
Martinu Rychlíkovi se podařilo složit hold lidskému druhu a ukázat, že máme shodného víc, než si myslíme. Možná i proto Dějiny lidí proměnily nominaci v ocenění a získaly velkou přízeň čtenářů a čtenářek. Letos se kniha dočkala druhého dotisku.
Kniha Dějiny lidí má velký čtenářský úspěch.
73 kapitol, 650 stran a více než 1200 ilustrací
„Umyjte si před čtením, prosím pěkně, ruce, nečtěte knihu při jídle…,“ připomínají strážci dobrých mravů v jedné z kapitol, která se věnuje etiketě. Objemná a obrazově bohatá publikace Martina Rychlíka si určitě také zaslouží vlídné čtenářovo zacházení. Má více než 650 stran a na 1200 ilustrací a fotografií.
Původně novinový seriál, který vycházel dva a půl roku v Lidových novinách v rubrice Orientace, se nakonec díky Nakladatelství Academia přetavil do velké knihy: „Vychází z konceptu kulturních univerzálií – tedy toho, co spojuje všechny kultury a lidi v čase a prostoru,“ říká Martin Rychlík. Těchto univerzálií je, stejně jako kapitol v knize, sedmdesát tři. V polovině čtyřicátých let dvacátého století jejich soupis pořídil kulturní antropolog George P. Murdock.
„Všichni lidé na celém světě gestikulují, mají hry, všechny kultury mají kalendáře a nějakým způsobem organizují svůj rok, všichni používáme jazyk,“ doplňuje Martin Rychlík. Jednotlivé příklady ale také odhalují, jak moc se můžeme lišit. Kniha nahlíží do života stovky rozličných etnik.
Více se o knize dozvíte od autora na YouTube kanálu Nakladatelství Academia. Nakladatelství Academia můžete sledovat na Facebooku, Instagramu a Twitteru.
Za poznáním Sluneční soustavy s Vesmírníčkem
Nominaci „DILIA Litera za debut roku“ získal vulkanolog a planetolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Porotu Magnesia Litera zaujal jeho Vesmírníček aneb usínáme s vědou – sedmdesát příběhů ze života Sluneční soustavy.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Úvodní foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
- ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
- Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.