Lipno a Orlík v obrazech: putovní výstava již podruhé
29. 08. 2024
Na další čtyři místa Jihočeského kraje zavítá výstava o minulosti přehradních nádrží Lipno a Orlík. Historikové Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR představí příběh přehrad pohledem dobové propagandy, techniky, památkové péče, literatury nebo výtvarného umění. Navazují na exteriérovou výstavu loňského léta, letos lidé uvidí její interiérovou verzi, a to ve Vodňanech, Kaplici, Prachaticích a v roce 2025 ve Vimperku.
Výstava Obrazy vody: Jihočeské přehrady a jejich otisk v krajině a společnosti představí formou dvanácti velkoformátových pláten výběr z dobových fotografií, plakátů, pohlednic a reprodukcí výtvarných děl z archivních fondů řady nejen jihočeských institucí. Odkrývá ambivalentní charakter technických zásahů do krajiny na příkladech dvou nejvýznamnějších jihočeských přehradních nádrží – Lipna (1951–1959) a Orlíku (1954–1961).
„Příběh jejich výstavby a fungování vyprávíme prostřednictvím historických obrazových materiálů, které odrážejí perspektivu různých dobových aktérů. Zdánlivě úzké regionální téma propojujeme s obecnějšími a dodnes aktuálními otázkami vnímání, znázorňování a využívání vodního živlu v průběhu druhé poloviny 20. století,“ říká autorka námětu výstavy Eliška Švarná z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Výstava nejdříve lidé uvidí ve Sloupové síni Městského úřadu ve Vodňanech, už od úterý 3. září do konce měsíce. Následně se příběhy přehrad přesunou do Městské výstavní síně v Kaplici (2. 10. – 31. 10. 2024), dále do Zimní zahrady Městského úřadu v Prachaticích (4. 11. – 2. 12. 2024) a do Galerie městské knihovny ve Vimperku (18. 2. – 29. 3. 2025).
I letos výstavu doprovází stejnojmenný katalog, který navíc vychází v německé jazykové mutaci. Českou i německou verzi katalogu bude možno zakoupit v místech konání výstavy nebo
na e-shopu ústavu. Aktualizované informace o konání výstavy budou dostupné na facebookové stránce projektu Obrazy vody.
O výstavě
Výstavba přehrad je jedním z nejvýraznějších zásahů, jimiž člověk již více než století proměňuje krajinu kolem sebe. Velká vodní díla byla v době svého vzniku vnímána jako prostředky modernizace a pokroku, současně však přispívala k zániku řady jiných, kulturních i přírodních hodnot. Jejich historie není jen historií technického a hospodářského rozvoje, odráží rovněž proměny vztahu moderní společnosti k využívání přírodních zdrojů a k obývané krajině.
Výstava vznikla za podpory Výzkumného programu Strategie AV 21 Voda pro život. Autory jsou Michal Kurz, Martin Pácha a Eliška Švarná.
Kontakt pro média:
PhDr. Michal Kurz, Ph.D.
MÚA AV ČR
kurz@mua.cas.cz
Mgr. Eliška Švarná
MÚA AV ČR
svarna@mua.cas.cz
Přečtěte si také
- Triky přírody: vědci odhalují, jak vznikají nová antibiotika
- Pomoc, hokej a pivo spojují, politika občany ČR rozděluje
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
- Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
- PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
- Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.