MitoTam je nadějná látka proti rakovině, zaznělo na slavnostní přednášce

Mezi první a druhou klinickou fází se nachází slibný preparát, za kterým stojí Jiří Neužil z Biotechnologického ústavu AV ČR. O aktuálním vývoji látky i o výzkumu mitochondrií, někdy přirovnávaných k buněčným elektrárnám, promluvil na slavnostní přednášce Akademie věd ČR. Záznam jeho vystoupení je ke zhlédnutí na iVysílání České televize.

Nemocných rakovinou v meziročním srovnání přibývá. Zhoubné nádory jsou u nás dlouhodobě druhou nejčastější příčinou úmrtí po kardiovaskulárních chorobách. Lékaři a vědci se snaží tento smutný trend alespoň trochu zvrátit. Důležitým střípkem v tomto úsilí je výzkum Jiřího Neužila. Svou práci představil formou slavnostní přednášky z cyklu Akademie věd ČR – špičkový výzkum ve veřejném zájmu. Měla název „Nové přístupy v léčbě nádorových onemocnění: Zaměřeno na mitochondrie“.

Ještě než promluvil o výsledcích svého týmu, ujala se úvodního slova Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR. Preparát MitoTam je podle ní pro onkologicky nemocné velkou nadějí a velmi mu drží palce. „Jiří Neužil se nádorové biologii věnuje dvacet let. To je důležité si uvědomit, protože to ukazuje, že základní výzkum kromě nadšení, nadání, nasazení a tvrdé práce vyžaduje také trpělivost,“ řekla Eva Zažímalová.

Neprobádaný mikrovesmír
Cílem výzkumu je hledat ve zhoubných buňkách oblasti, po jejichž zásahu se už nevzpamatují a zaniknou. „Tato zásahová místa by měla být ideálně přítomna u širokého spektra nádorových onemocnění. Snažíme se tedy odhalit Achillovu patu nádorů, jak se někdy říká,“ míní Jiří Neužil.

Slavnostní přednášku Jiřího Neužila šlo zhlédnout jen online (CC).

Jeho výzkum se specializuje na mitochondrie. Jde o malé útvary, které mají pro naprostou většinu buněk – nikoli pouze nádorových – zcela zásadní funkci. Vytvářejí energii pro buňky, proto se někdy laicky připodobňují k buněčným elektrárnám. Mitochondrie nádorových buněk se ale zásadně liší od mitochondrií buněk zdravých. Jiřího Neužila zajímají molekulární mechanismy apoptózy neboli programované buněčné smrti. Ukázalo se, že mitochondrie mohou představovat stabilní cíl pro apoptózu, což by mohlo jít využít při terapii rakoviny.

„Myslím, že víme daleko víc o vesmíru – na Marsu létá helikoptéra, člověk byl na Měsíci. O tom, co se odehrává v naší malé buňce o velikosti dvacet mikrometrů, víme mnohem méně. Přitom je to obrovsky zajímavá oblast a nás baví zjišťovat, jak v buňce věci fungují,“ řekl také Jiří Neužil.

Na záznam přednášky je možné se podívat prostřednictvím odkazu České televize

Vědec přiblížil, co se v mitochondriích děje či jak se vyvíjí klinické hodnocení preparátu MitoTam. Momentálně zkoumají jeho účinky na nádorech ledvin u myší v kombinaci s imunoterapií. „Nádorové buňky zabíjí jak protirakovinná látka MitoTam, tak vlastní imunitní systém,“ přiblížil. Výsledky u myší jsou zatím slibné. Následovat bude druhá fáze klinických testů u lidí. Když vše dobře půjde, mohla by začít ještě letos.

Jiří Neužil je vedoucím laboratoře molekulární terapie v Biotechnologickém ústavu AV ČR, která navrhuje a vyvíjí nové protirakovinné látky. Jde zejména o analogy vitaminu E. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Titul Ph.D. obhájil v době, kdy pracoval v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Po krátkých i delších zahraničních stážích strávil sedm let v Heart Research Institute v Sydney. Následně pracoval jako juniorský vedoucí laboratoře v Ludwig-Maximilians-Universität München. Poté získal trvalé místo na Griffith University v Southportu, kde se věnoval biologii nádorových onemocnění a kde stále působí. Publikoval více než dvě stovky originálních či přehledových článků.

Objevil mitochondriální komplex II jako nové zásahové místo pro léčbu nádorů a navrhl novou skupinu protirakovinných látek cílených právě do mitochondrií. Mezi jeho významné objevy patří horizontální přenos mitochondrií v modelu nádorových onemocnění. Je spoluautorem několika patentů. Jeden je základem aktuálního testování nové protirakovinné látky na pacientech.

Text přednášky Jiřího Neužila je ke stažení na tomto odkazu (pdf).

O jeho výzkumech jsme psali například v článcích:

Grant umožní hlubší výzkum rakoviny a propojí dva ústavy AV ČR

FOTO: BIOCEV pokročil ve vývoji léku na rakovinu. Centrum navštívil premiér

Text: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR

Text a fotografie označená (CC) jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
• Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
• Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
• Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
• Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
• Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka
• Zájem vědců o sdílení dat roste, ukázalo představení iniciativy EOSC CZ
• Předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík převzal nejvyšší ocenění AV ČR
• Akademie věd: Chceme naplno využít potenciál humanitních a společenských věd
• Národní muzeum a Akademie věd prohloubí spolupráci na výzkumu i popularizaci