Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu

Československo se v období mezi dvěma světovými válkami potýkalo s otázkou národnostních menšin, sociálními problémy, individuálními svobodami, ale i s politickým radikalismem a extremismem. Čtyřicet případových studií prvního svazku monografie Gesto a skutečnost ukazuje, jak se s těmito fenomény vyrovnávalo soudobé umění a jak kultura zpětně formovala společnost.

Monumentální filmová epopej Svatý Václav vznikla u příležitosti svatováclavského milénia slaveného 28. září 1929. Náklady dvacetinásobně překročily tehdejší standard, němý velkofilm dotovaný státními prostředky byl dokončen o půl roku později a u diváků zcela propadl.

Novela Marie Pujmanové Pacientka doktora Hegla z roku 1931 výrazně vstoupila do ohniska dobových diskuzí o postavení ženy a podobě rodiny a měla ambice zatřást s mnohými stereotypy a konvencemi.

V roce 1934 vyšel román Karla Čapka Obyčejný život. Bezejmenný úředník v něm dochází k poznání, že i zdánlivě prostý, obyčejný život je plný napětí a dramat.

To jsou tři ukázky ze čtyř desítek témat, jimiž se zabývají studie shromážděné v prvním svazku, nazvaném právě po posledně jmenované Čapkově próze.

„Naše kniha vůbec poprvé nabízí mezioborový pohled na vztah umění a veřejné debaty, přičemž první svazek se soustřeďuje na každodenní praxi nového státu, druhý bude věnován tomu, jak umění reflektovalo sociální problémy v době celosvětové hospodářské krize,“ doplňuje Kateřina Piorecká, hlavní redaktorka publikace.

První svazek monografie autorského kolektivu vedeného Kateřinou Pioreckou vydaly Nakladatelství Academia a Ústav pro českou literaturu AV ČR v roce 2024. Vydání druhého svazku nazvaného Lidé na kře je plánováno na konec roku 2025.

Gesto a skutečnost. Umění v meziválečném Československu. 1) Obyčejný život
Mezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby v kolektivní monografii sleduje, jakými způsoby umění v meziválečném Československu utvářelo veřejný diskurz.
Ve čtyřiceti případových studiích autorky a autoři odhalují nové souvislosti a rozkrývají vztahy mezi uměním a politikou. První svazek se zaměřuje na ideu československé státnosti, problematiku národnostních identit a zkoumá napětí mezi politikou a každodenností v novém státě zobrazené v soudobém umění. Druhý svazek se soustřeďuje na umělecká gesta avantgardy reagující na proměnu světa po první světové válce, sociální situaci v novém státě a vize jejich řešení. Sleduje i umělecké reakce na důsledky celosvětové ekonomické krize a ohrožení evropské demokracie.

Hlavní redakce: Kateřina Piorecká

Redakce: Marie Brunová, Lukáš Holeček, Martin Lukáš

TZ ke stažení zde.

Kontakt:
Lenka Patoková
Ústav pro českou literaturu AV ČR
patokova@ucl.cas.cz
+420 728 889 273

Přečtěte si také

• Postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí EU
• Do Akademie věd míří hned čtyři prestižní ERC granty
• Nebezpečné látky v elektronických cigaretách poškozují ochrannou vrstvu plic
• Jak podpořit přírodní rozmanitost? Dutiny vytvořené v mladých dubech pomáhají ohroženým druhům
• PRAK urychluje přenos vědy do praxe už třetím rokem, připravil Inovační fórum
• AV ČR ocenila výzkumy, které přispívající k prestiži české vědy ve světě
• Invazní ekologové BÚ AV ČR opět na seznamu nejcitovanějších vědců
• Memorandum: UK, AV ČR a UPOL posílí svou institucionální odolnost
• Proba-3 – pravidelné zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci
• Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům