Mýty o kaprech aneb Tradiční vánoční ryba z pohledu hydrobiologa

Nejznámějšími tradicemi českých Vánoc jsou ozdobený stromeček a kapr na štědrovečerním stole. S touto sladkovodní rybou se přitom stále pojí řada pověr. Je prodej živých kaprů z kádí nehumánní a opravdu lze klasického vánočního šupináče připodobnit k praseti? Zeptali jsme se hydrobiologa Milana Říhy z oddělení ekologie ryb a zooplanktonu v Biologickém centru AV ČR.

Platí, že když lidé mají doma ve vaně kapra a pak ho pustí někam do přírody, tak stejně nepřežije?

Víceméně platí. Pro kapra jsou náročné teplotní šoky, tedy z kádě do vany a z vany do řeky. Chlorovaná voda jim může značně poškodit žábry, mohou se přidusit při transportu a při manipulaci se může otřít velká část ochranného slizu – ryba pak může snadno chytit různé infekce. Takže velká část takto vysazených kaprů umírá. Pokud chcete kapra vypustit, je dobré s ním velmi šetrně manipulovat a uchovávat ho v odstáté vodě, která bude mít venkovní teplotu. Pak bude mít kapr mnohem větší šanci si užít svobodu.

Ryby při správné manipulaci v kádi nijak netrpí.

Je pravda, že v kádích, kde je hodně kaprů, se šíří plíseň a ryby jsou pak nevhodné ke konzumaci?

Takhle se to nedá říct. Plíseň je přítomná i vodě, ve které jsou přivezeni. Její rozvoj spíše záleží na kondici ryb, míře jejich mechanického poškození a podmínkách, ve kterých jsou skladovány. Samozřejmě silně zaplísněná ryba není ke konzumaci vhodná, ale malé množství plísně kvalitu masa výrazně neovlivňuje.

Trpí kapři při uchovávání v kádích a je jejich zabíjení na stáncích nehumánní?

Kapři při transportu samozřejmě zažívají stres, ale při správném uchovávání, které zahrnuje rozumné množství ryb v kádi a dostatek dobře prokysličené vody za nízkých teplot, se rychle uklidní a nejsou dále stresováni. Jestliže jsou kapři správně zabiti – tedy za krátké manipulace s následným rychlým omráčením a vykrvením –, ryba zbytečně netrpí a neliší se to od jateční porážky jiných hospodářských zvířat. Problém myslím je, že si společnost odvykla vidět smrt zvířat na vlastní oči, a toleruje ji tak mnohem méně, než když se odehrává za zdmi masokombinátů.

Lze o kaprovi říct, že je „rybniční prase“?

Co se týče potravy a chovu, pak ano. Kapr stejně jako prase je všežravec, přičemž dává přednost zvířecí potravě žijící na dně. Dobře se přizpůsobuje rozdílným podmínkám, a to nejen přírodním, ale i intenzivního chovu. Jsou tu, samozřejmě i rozdíly. Chov kaprů je polopřírodní a kapr částečně stále vyrůstá na přirozené potravě. A prospěšnost masa pro lidskou výživu je bez diskuze ve prospěch kapra.

Kapří podkovy jsou neodmyslitelně spjaty se štědrovečerní tabulí, rybí maso je navíc zdravé.

Platí úměra, že čím čistější je voda, tím kvalitnější a zdravější je kapr?

Rozhodně. Kvalita prostředí a především potravy má velký vliv na kvalitu masa. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že nejchutnější kapři se krmí na přirozené potravě.

Je kapr typicky česká, domácí a původní ryba?

Vezmeme-li to doslova, pravda to není. Kapr se u nás přirozeně vyskytoval pouze v povodí řeky Moravy a do většiny území České republiky byl vysazen člověkem. Mohli bychom proto říct, že je moravská původní ryba. První zmínky o chovu kapra jsou však už z jedenáctého století, kapr už u nás zdomácněl. Je však dobré podotknout, že kapr potřebuje pro výtěr mělké zarostlé partie s teplou vodou již koncem května. Tyto podmínky se u nás vyskytují jen zřídka, a kapr se tak málokdy přirozeně tře ve volné přírodě. Drtivá většina kaprů na našem území je z umělého odchovu.

Jsou kapří kosti uvázlé v krku nejčastějším důvodem k návštěvě pohotovosti na Štědrý den?

Nejsem lékař a neznám lékařské statistiky dopodrobna, ale maminka je sestra na pohotovosti. Tak vím, že alespoň v mém rodném městě lidé navštěvují na Štědrý den pohotovost především s respiračními onemocněními. S kapřími kostmi jen velice zřídka.

Milan Říha z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR

Dáváte si pod talíř kapří šupinu? A pomáhá to?

Jsem optimista, takže dávám. Bohužel, při pohledu do peněženky pak zjišťuju, že jsem pravděpodobně vybral špatnou šupinu. Ale letos to určitě zkusím znova – co kdybych se tentokrát trefil. 

Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Shutterstock

Přečtěte si také

• Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA