Zahlavi

Na cestě k inovativní léčbě onemocnění způsobujícího vypadávání vlasů

12. 03. 2025

Vědecký tým Pavla Majera z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinul novou látku s potenciálem léčit autoimunitní onemocnění alopecia areata, které se projevuje vypadáváním vlasů a vznikem lysin. Výsledky tohoto výzkumu, publikované ve významném časopise Journal of Medicinal Chemistry, potvrzují účinnost série proléčiv na bázi derivátů itakonové kyseliny. Existuje navíc vysoká šance, že látky bude možné podávat ve formě tablet a nejen masti.

Itakonová kyselina neboli itakonát je přírodně se vyskytující látka s protizánětlivými účinky, která ovlivňuje imunitní systém. Slabinou itakonátu ovšem je, že obtížně proniká do buněk. Tým Pavla Majera, který se vývojem léku na alopecii zabývá už několik let, překonal tuto překážku pomocí proléčiv, tedy látek, které se na aktivní léčivo přeměňují až v organismu.

"Připravili jsme sérii proléčiv, z nichž minimálně dvě vykazují vysokou účinnost. Testy na myších potvrdily, že se látky dobře vstřebávají a uvolňují léčivou složku v kůži ve správné koncentraci. Naše deriváty itakonátu by tak mohly představovat zcela novou metodu léčby alopecie," říká Pavel Majer.

Alopecia areata je autoimunitně podmíněné onemocnění, při němž imunitní systém napadá vlasové folikuly, což vede k jejich zánětu a následně k vypadávání a zhoršenému růstu vlasů. Tato choroba postihne během života asi 2 % populace, převážně ženy, a je druhou nejčastější příčinou vypadávání vlasů hned po androgenní alopecii (plešatosti). Současná léčba je založená hlavně na kortikoidech, které ale mají řadu vedlejších účinků.

Vědecký tým z ÚOCHB ve spolupráci s laboratořemi Barbary Slusher a Louise Garzy z Univerzity Johnse Hopkinse prokázal, že nové látky můžou pacientům s alopecií podstatně ulevit. Ředitel ÚOCHB, prof. Jan Konvalinka k tomu poznamenává: „Spolupráce s biology na Johns Hopkins University v Baltimore je dlouhodobá a úspěšná, důkazem je i tento výzkum. Alopecie není smrtelná nemoc, jako jsou AIDS nebo nádorová onemocnění, ale trápí mnoho lidí. Úspěšná terapie může zvýšit kvalitu jejich života, a navíc přinést ÚOCHB zajímavé licenční příjmy".

Aktuální článek navazuje na dřívější studii této skupiny z roku 2022 zveřejněnou v časopise PNAS Nexus. Potenciál objevu potvrdila i farmaceutická společnost SPARC, která odkoupila licenci na patentovanou technologii proléčiv itakonátu. Jedna z vyvinutých látek SCD-153 ve formě masti zmírňuje zánět, chrání vlasové folikuly a podle dosavadních testů na myších urychluje růst nových vlasů. Stimuluje totiž jejich přechod z klidové fáze k aktivitě. Společnost SPARC už také zahajuje klinické testy této nadějné látky.


Původní článek: Lee, C. B., Šnajdr, I., Tenora, L., Alt, J., Gori, S., Krečmerová, M., Maragakis, R. M., Paule, J., Tiwari, S., Iyer, J., Talwar, R., Garza, L., Majer, P., Slusher, B. S., & Rais, R. Discovery of Orally Available Prodrugs of Itaconate and Derivatives. J. Med. Chem. 2025, 68 (3), 3433–3444. https://pubs.acs.org/doi/full/10.1021/acs.jmedchem.4c02646


Kontakt:

Veronika Sedláčková
ÚOCHB – Komunikace
veronika.sedlackova@uochb.cas.cz
mob: +420 602 160 135

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce