Ničivé tropické tajfuny ve východní Asii nemění původní skladbu stromů
18. 02. 2021
Porosty ve východní Asii se dokážou poměrně zdatně vyrovnat s tropickými cyklony. Na zasažených místech vyrůstají stejné druhy stromů, které tam byly původně. Změněné klimatické podmínky na ně nemají v tomto smyslu výraznější vliv. Zjištění přinesla studie publikovaná v časopise Global Ecology and Biogeography, na níž se podíleli vědci z Botanického ústavu AV ČR.
Když ve východní Asii udeří tropický cyklon, rychlost větru dosahuje i 300 kilometrů za hodinu. Ve městech a vesnicích boří domy a přináší chaos. V přírodě pak láme stromy jako sirky. Obnova následků hrozivých tajfunů trvá dlouho.
Vědci z Botanického ústavu AV ČR v souvislosti s těmito katastrofami nyní přinášejí alespoň jednu dobrou zprávu. Lesní porosty ve východní Asii se těžkým podmínkám z dlouhodobého pohledu dokážou poměrně dobře přizpůsobit. Plyne z toho jedno zásadní poučení: i když vlivem klimatických změn nastanou odlišné podmínky, druhová skladba stromů by mohla zůstat podobná jako doposud.
Optimistické zjištění
Tajfuny přetvářejí prostředí, ve kterém stromy rostou. Dospělé jedince zlámou a na zasažené území tak začne svítit mnohem víc světla. Dalo by se čekat, že druhům, které se za normálních okolností rády vyskytují v hustém porostu, bude větší množství slunečního svitu škodit. Vědci z Botanického ústavu ale zjistili, že se dokážou úspěšně zmlazovat i v prosvětlených polomech. A naopak – druhy, dříve považované za světlomilné, umějí podle badatelů prosperovat i v houštině. Jde třeba o dub mongolský.
Národní park Hallasan v Jižní Koreji po ničivém tropickém cyklonu
„Výsledky výzkumu jsou poměrně optimistické v době, kdy globální změny mají povětšinou negativní vliv na lesní společenstva a přírodu obecně. V případě opačného zjištění by to totiž znamenalo, že v příštích letech můžeme očekávat výrazné změny v lesních ekosystémech, jelikož tajfuny se posouvají do nových oblastí, které na ně nejsou přizpůsobeny,“ říká spoluautor studie Jan Altman z oddělení funkční ekologie Botanického ústavu AV ČR. Podle něj se tedy ukazuje, že dosavadní škatulkování dřevin na stínomilné či světlomilné není zcela platné. Současně však upozorňuje, že výzkum se týkal několika druhů stromů, které jsou v oblasti dominantní. Výsledky tedy nelze generalizovat.
Čtení z knihy letokruhů
Vědci sbírali data podél 1500 kilometrů dlouhého gradientu v Jižní Koreji a východním Rusku. V hledáčku se ocitly nejběžnější dřeviny této oblasti jako už zmíněný dub mongolský, dále jedle mandžuská či borovice korejská. Z více než 800 stromů badatelé odebrali vzorky letokruhů. Na základě jejich šířky zjistili detaily o životě zkoumaných jedinců. Díky práci s letokruhy je možné vyčíst informace staré i 300 let. Setkání s tajfunem se do letokruhů zapíše. Například když vítr strom poraní, letokruh je velice úzký a obsahuje množství pryskyřičných kanálků na zhojení ran.
Tropické tajfuny se ve východní Asii vyskytují často. „Většina studií ukazuje, že jejich počet zůstává spíše neměnný či klesá. Co je ale důležitější, stoupá počet těch, které zasahují pevninu, a zároveň roste jejich síla. A zasahují nové oblasti – jak více na sever, tak více do vnitrozemí,“ objasňuje Jan Altman.
Stromy, které vědci zkoumali, mají dobrou šanci se zmlazovat.
Závěry studie vedou vědce k názoru, že je lepší nechat přírodu, ať se s následky tajfunů vypořádá sama. Speciální ochranu by zasloužily snad jen vzácné ekosystémy, jinak by opatření byla ekonomicky nevýhodná. „Naše zjištění jsou v tomto ohledu pozitivní a vlastně žádná opatření nejsou třeba, nebylo identifikováno ohrožení nějakého specifického druhu.“
Jan Altman by rád podobné bádání provedl i na více lokalitách ve východní Asii. Rovněž by chtěl prozkoumat oblasti postižené hurikány, které se vyskytují ve Spojených státech amerických.
Podrobnější informace o výzkumu vědců z Botanického ústavu AV ČR ve východní Asii se dozvíte v časopise A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.
Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Jan Altman, Botanický ústav AV ČR
Přečtěte si také
- Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
- O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
- Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
- Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
- Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
- Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
- Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
- Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
- Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
- Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.