Zahlavi

PODCAST: Jak si nesníst planetu. S Petrem Jehličkou o nutných změnách zemědělství

16. 11. 2022

Sociální geograf Petr Jehlička z Etnologického ústavu a Sociologického ústavu AV ČR zkoumá alternativní potravinové sítě a udržitelnost zemědělství. Způsob, jak s půdou zacházíme, podle něj vede k pomalé, ale neúprosné destrukci. Proto hledá možnosti, jak čelit potravinovým a společenským krizím. Kolik sklizní nás ještě čeká při stávajícím modelu zemědělství? Může být zahrádkaření dobrou alternativou k ničivé produkci potravin? A co vše je potřeba změnit, abychom na naší planetě přežili?

Spolu se třemi desítkami vědců z celého světa formuloval v prestižním časopisu Nature Sustainability pět principů, které je nutné ve stávajícím modelu zemědělství změnit. Mluví o nich v podcastu Věda na dosah a uvádí také už existující příklady takového přístupu. Velkou inspiraci vidí v české zahrádkářské kultuře, která má u nás silné kořeny a prorůstá do všech sociálních vrstev.


Podcast si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo

Audio: Jitka Kostelníková
Text: Jitka Kostelníková a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Magdaléna Zindulková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce