PODCAST: Kolik nebo kolík? Poslechněte si, jak se zkoumá osvojování řeči
07. 04. 2022
Pro pochopení fungování řeči a mateřského jazyka je zapotřebí zaměřit se na období před narozením člověka. Tím, proč a jak se učíme mateřštinu už v matčině lůně, se ve svém výzkumu zabývá psycholingvistka Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR. Na podrobnosti se ptáme v aktuální epizodě podcastu Věda na dosah, který nově připravuje Jitka Kostelníková.
Jak se dá zjistit, že nenarozené dítě rozliší mateřský jazyk od cizího? Je pravda, že se děti dvojjazyčných rodičů učí snáze cizí jazyky, nebo je to mýtus? Jak se můžeme zdokonalovat v osvojování cizích jazyků?
Rozhovor si poslechněte ve Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo na Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastům.
O tématu si můžete také přečíst článek. Psali jsme o něm v časopise A / Věda a výzkum 2/2020.
Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: Brouk versus smrk. O českých i floridských lesích s Jiřím Hulcrem
- PODCAST: S Tomášem Etrychem o superschopnostech polymerů v medicíně
- AUDIOČLÁNEK: Ženy, sex a rodina. Proč nevyšly průkopnické snahy komunismu?
- AUDIOČLÁNEK: Na vlně retra. Na co z dob komunismu vzpomínáme a proč?
- PODCAST: S Martinem Friákem o kvantovém počítání v materiálové vědě
- PODCAST: S elektrochemikem Petrem Krtilem o budoucnosti bez fosilních paliv
- PODCAST: S Robertem Kolárem o vztazích mezi texty a skrytých významech
- PODCAST: Ambiciózní i tvrdohlavé. Proč musely mít první vědkyně ostré lokty?
- PODCAST LIVE: O životě ve vesmíru a sci-fi s Julií Nekola Novákovou a Tomášem Petráskem
- PODCAST: S vulkanologem Lukášem Krmíčkem o sopkách na Islandu i v Česku
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.