Zahlavi

PODCAST: Otevřená věda nabízí středoškolákům možnost strávit rok v Akademii věd

02. 11. 2023

Stát se členem astronomického týmu, zkusit si práci v klimatickém tunelu, vypěstovat masožravku v laboratoři, vést vědecký kroužek pro malé děti... To vše mohou zažít středoškoláci v programu Otevřená věda, který jim už skoro 20 let nabízí roční stáž v Akademii věd. Přihlášky k dalšímu ročníku můžou studenty a studenti odevzdat do konce listopadu. Poslechněte si rozhovor dvou lektorek Otevřené vědy, Ireny Adámkové z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR a Markéty Fílové z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Zkušenosti z pohledu studenta přináší absolvent 3 stáží Štěpán Tomek, který prozradí, jak vyplnit přihlášku, aby měla co nejvíc šancí na úspěch.   

Aktuální informace o programu Otevřená věda naleznete v tiskové zprávě AV ČR.

Poslechněte si nás na Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo   Google Podcasts Logo   Pocket Casts Logo   RadioPublic Logo   Spotify Logo

Tvorba podcastu je finančně podpořena ze Strategie AV21.  

Audio a text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, archiv Otevřené vědy

Štěpán Tomek, Jitka Kostelníková, Irena Adámková, Markéta Fílová

Štěpán Tomek, Jitka Kostelníková, Irena Adámková, Markéta Fílová

Stážista Štěpán Tomek v Ústavu experimentální botaniky AV ČR

Stážista Štěpán Tomek v Ústavu experimentální botaniky AV ČR

Součástí stáže Štěpána Tomka v Ústavu experimentální botaniky AV ČR bylo i vedení kroužků pro děti

Součástí stáže Štěpána Tomka v Ústavu experimentální botaniky AV ČR bylo i vedení kroužků pro děti

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce