Zahlavi

PODCAST: Za hranice chemického experimentu s Evou Krupičkovou Pluhařovou

06. 09. 2022

Eva Krupičková Pluhařová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se do chemie zamilovala už na gymnáziu. Namísto zkumavek je dnes ale jejím hlavním pracovním nástrojem počítač. Pomocí molekulových simulací se snaží přispět k výzkumu katalyzátoru, který usnadní přeměnu oxidu uhličitého v užitečné látky. Jak podle ní pomáhají simulace v porozumění experimentům? Co všechno se dá v chemii nasimulovat? Jak vědkyni inspirují současní středoškoláci a co jí pomáhá skloubit profesi s péčí o rodinu? Poslechněte si v nové epizodě podcastu Věda na dosah.

„Pracuju v základním výzkumu a moji primární motivací je něco objevit, porozumět tomu. Nechci být ale jen taková hračička a pokud můžu, tak si vybírám projekty, které jsou prospěšné,“ říká v podcastu Eva Krupičková Pluhařová, jejíž výzkum přispívá k vývoji katalyzátoru na přeměnu oxidu uhličitého v dále využitelné látky. „Když už oxid uhličitý vytváříme, nevypusťme ho do atmosféry, ale zkusme ho využít.“

Eva Krupičková Pluhařová je také jednou z lektorek programu Otevřená věda, v rámci kterého se mohou na vědecké práci podílet středoškoláci. I o její spolupráci se studenty se více dozvíte v podcastu.    

Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz.

 

Eva Krupičková Pluhařová s autorkou podcastu Jitkou Kostelníkovou ve studiu CERGE-EI, společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy
 

Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Jitka Kostelníková a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto úvodní: Jana Plavec, foto ze studia: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce