Zahlavi

PODCAST: Zpívající myšáci a liběchovská prasátka. Jak se dělá věda mezi zvířaty?

16. 01. 2025

Vydejte se s námi do Liběchova na Mělnicku, kde v prostorách bývalé venkovské rezidence synovce Aloise Rašína sídlí Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Historickým areálem i chovem liběchovských miniprasat nás provází evoluční bioložka Barbora Vošlajerová. Liběchovští vědci a vědkyně se věnují základnímu i aplikovanému výzkumu vývojových procesů v oblasti fyziologie, genetiky, ekologie a evoluce. Velkými pomocníky jsou jim přitom zvířata jako modelové organismy. Díky nim se daří vyvíjet např. léčebné metody Crohnovy a Huntingtonovy choroby.

Barbora Vošlajerová se ve svém vlastním výzkumu zaměřuje na komunikaci myši domácí a vedle toho popularizuje vědu nejen svou, ale i svých kolegů z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

V terénní epizodě uslyšíte zpěv myších samečků a dozvíte se, proč je pro evoluční biologii významná tzv. hybridní zóna, která prochází západním cípem naší země.

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Master: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.


K tématu pachové signalizace a více k výzkumu Barbory Vošlajerové se dočtete v článku, uveřejněném v A / Magazínu 4/2024:

K tématu hybridních zón jako přírodních laboratoří evoluce najdete další informace v článku Evoluce stále živá v A / Magazínu 1/2024:

Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.


Text a foto: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Úvodní foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Jitka Kostelníková a Barbora Vošlajerová

Jitka Kostelníková a Barbora Vošlajerová

Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR sídlí v někdejší venkovské rezidenci synovce Aloise Rašína.

Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR sídlí v někdejší venkovské rezidenci synovce Aloise Rašína.

Barbora Vošlajerová se ve svém vlastním výzkumu zaměřuje na komunikaci myši domácí a vedle toho popularizuje vědu nejen svou, ale i svých kolegů z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

Barbora Vošlajerová se ve svém vlastním výzkumu zaměřuje na komunikaci myši domácí a vedle toho popularizuje vědu nejen svou, ale i svých kolegů z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce