Postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí EU

NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR vydalo  Monitorovací zprávu o postavení žen v české vědě, která sleduje vývoj mezi lety 2005 a 2022. Data potvrzují, že Česko dlouhodobě nevyužívá potenciálu kvalifikovaných, vysoce vzdělaných žen. Publikace mapuje zastoupení žen a mužů napříč vědními obory i stupni v kariérním žebříčku. Přináší i mezinárodní srovnání, z něhož Česká republika vychází nejhůře ze všech zemí Evropské unie.

Přestože se celkový počet osob zaměstnaných ve výzkumu a vývoji v období 2005–2022 téměř zdvojnásobil, zastoupení žen se za stejné období mírně zhoršilo. Zatímco v roce 2005 ženy představovaly 32,6 % (FTE) zaměstnaných osob ve výzkumu a vývoji, v roce 2022 tvořily 28,7 % (FTE). V případě pozice výzkumný pracovník je to 24,2 % (FTE) v roce 2022 ve srovnání s 25,2 % (FTE) v roce 2006. V obou případech to pro Česko mimo jiné znamená nejhorší příčku v rámci celé EU. 

Pro srovnání: v rámci Evropské unie pracuje ve výzkumu a vývoji 76 milionů osob, z čehož 52 % tvoří ženy (data za 2021 i 2022). Žebříček nyní vede Litva s 64 %. 

Nízké zastoupení se nedaří zlepšovat ani přesto, že mezi vysokoškolskými studujícími ženy převažují. V roce 2022 tvořil poměr žen na magisterském stupni studia 60,2 %, v doktorském studiu pak 45,0 % žen. Ve všech vědeckých disciplínách, s výjimkou technických věd, převažují na magisterském stupni ženy nad muži, i v technických vědách ale dochází k nárůstu podílu žen. 

Dlouhodobě tedy dochází ke ztrátám na dráze od studia k vědecké profesi, a to mezi magisterským a doktorským stupněm a následně při přechodu od doktorského studia na výzkumné pozice. Například u přírodních věd je nejvyšší ztráta na přechodu mezi doktorským stupněm a výzkumnou pozicí, kdy dochází k padesátiprocentnímu propadu. Podobně je tomu v případě technických a lékařských věd.

Na pozici výzkumného pracovníka je situace komplikovanější. V zemědělských, lékařských, sociálních a humanitních vědách dosahuje zastoupení žen alespoň 40 %. V přírodních vědách je však zastoupení žen 25 % a v technických vědách se pohybuje jen kolem 13 %. 

Genderové rozdíly přetrvávají i v otázce platů (pay gap). Například profesorky měly v roce 2022 ve srovnání se svými mužskými kolegy v průměru o 8,7 % nižší měsíční mzdu, odborné asistentky o 10,7 %. Navíc se ukazuje, že místo toho, aby se mzdové rozdíly v čase snižovaly, děje se pravý opak a rozdíly se naopak zvyšují.

Rozhodování je ve vědě též dlouhodobě dominantou mužů. V roce 2022 dosáhlo celkové zastoupení žen v čele výzkumných, vysokoškolských a dalších institucí výzkumu a vývoje celkem 13,5 %. V rozhodovacích, strategických a kontrolních orgánech těchto institucí bylo zastoupení žen 22,6 %. V poradních orgánech dosáhlo jejich zastoupení 25,7 %.

Pro více příkladů doporučujeme navštívit stránku Ženy ve vědě na našem webu. 

Monitorovací zprávu za rok 2022 najdete zde. 

Pro více informací sledujte náš web https://genderaveda.cz.

Kontakt:

Bc. Barbora Schneiderová, DiS.
manažerka komunikace NKC – gender a věda
602 340 883
barbora.schneiderova@soc.cas.cz

Přečtěte si také

• Do Akademie věd míří hned čtyři prestižní ERC granty
• Nebezpečné látky v elektronických cigaretách poškozují ochrannou vrstvu plic
• Jak podpořit přírodní rozmanitost? Dutiny vytvořené v mladých dubech pomáhají ohroženým druhům
• PRAK urychluje přenos vědy do praxe už třetím rokem, připravil Inovační fórum
• AV ČR ocenila výzkumy, které přispívající k prestiži české vědy ve světě
• Invazní ekologové BÚ AV ČR opět na seznamu nejcitovanějších vědců
• Memorandum: UK, AV ČR a UPOL posílí svou institucionální odolnost
• Proba-3 – pravidelné zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci
• Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
• Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům