Pozdní jarní mrazy jsou postrachem lesů, dokládá výzkum
09. 06. 2020
Léto je na dosah, i tak rtuť teploměru občas klesne pod nulu. V Evropě a Asii jsou podobné situace rok od roku častější. Jediný pozdní mrazík přitom dokáže nedozírně poškodit lesy mírného pásma a tajgy. Dokazují to výsledky mezinárodního výzkumu, který analyzoval vrozené strategie odolnosti dřevin v souvislosti s výskytem pozdních jarních mrazů v posledních téměř šedesáti letech. Na studii publikované v prestižním vědeckém časopise PNAS se podíleli i výzkumníci z Akademie věd ČR.
Zatímco stromy ve východní části Severní Ameriky pozdní jarní mráz nerozhodí, listnáče v Evropě a Asii může téměř zdevastovat. Jak je to možné? Na východě severoamerického kontinentu jsou propady teploty pod nulu i na sklonku jara běžné. A proto mají tamní druhy dřevin tzv. pozdě rašící listy. Pro jejich evropské a asijské kolegy jsou však tyto opožděné mrazíky novinkou posledních let, a tak podobně výhodnou vlastnost nemají.
Pozdní jarní mrazy jsou v Evropě a v Asii v posledních letech stále častější.
Vzhledem k těmto vrozeným strategiím odolnosti dřevin vědci v nové studii odhadují, že se bude poškození mrazem zvyšovat u 35 procent evropské a 26 procent asijské populace lesů mírného pásu. Nárůst tohoto druhu poškození v lesích severoamerických by však měl být pouze desetiprocentní.
Jediný mrazík důvodem miliardových ztrát
Do unikátního výzkumu se zapojilo čtyřiapadesát vědeckých institucí z celého světa včetně odborníků z Česka. Zaměřili se na výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 a 2017 a zkoumali strategii odolnosti dřevin vůči těmto teplotním výkyvům ve snaze zjistit, jak se klimatické změny podepíší na zranitelnosti lesů. Soustředili se zejména na prostorové mapování vlastností rostlin a jejich vzájemné působení s pozdním jarním mrazem.
„Práce ukazuje, že pozdní jarní mrazy jsou v některých částech světa stále frekventovanější, a že v těchto oblastech dnes roste mnoho druhů stromů, které tomu nejsou přizpůsobené,“ říká ekolog Tom Fayle z Biologického centra AV ČR, který se podílel na sběru a analýzách dat použitých ve studii.
Teploty pod nulou na konci jara přitom patří mezi nejkritičtější extrémní události pro lesy mírného pásma a tajgy. Způsobují totiž poškození tkání rostlin, které ovlivňuje jejich růst i konkurenceschopnost.
Pozdní mráz evropské listnáče vážně ohrožuje.
„Mrazem jsou nejvíce ohrožené ranně rašící listy. V Severní Americe a Evropě způsobuje poškození stromů a plodin zapříčiněné pozdním mrazem vyšší ekonomické ztráty v zemědělství než jakákoli jiná rizika spojená s podnebím,“ vysvětluje Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.
V roce 2017 tak podle něj jediný propad teploty pod nulu ke konci jara přinesl Evropě ztráty přesahující tři miliardy eur, z toho bylo pouze osmnáct procent pojištěno. Výsledky studie by mohly do budoucna pomoci lesníkům, zemědělcům a krajinářům vyvarovat se podobným situacím.
Lví podíl projektu CzechTerra
Vědci v rámci výzkumu vycházeli z údajů o fenologii listů a jejich odolnosti proti zamrznutí, které pocházejí z patnácti stovek druhů dřevin. „Jsem velmi rád, že k této zajímavé studii mohly přispět naše cenné údaje Inventarizace krajiny CzechTerra,“ uvádí Emil Cienciala za IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů a Ústav výzkumu globální změny AV ČR ‒ CzechGlobe.
Vědci vycházeli z údajů o fenologii listů a jejich odolnosti proti zamrznutí pocházejících z 1500 druhů dřevin.
Projekt CzechTerra je příkladem spolupráce ústavů IFER a CzechGlobe iniciované již před dvanácti lety. „Tyto údaje zahrnují přes jedenáct set navštívených ploch rozesetých po celé republice a přes pětatřicet tisíc individuálně změřených stromů. Samotný sběr a kompilace vstupních dat představují pro tuto studii nedocenitelnou hodnotu,“ uzavírá vědec.
Její výsledky nyní publikoval jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů PNAS v článku s názvem Late-spring frost risk between 1959 and 2017 decreased in North America but increased in Europe and Asia.
Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
- O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
- Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
- Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
- Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
- Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
- Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
- Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
- Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
- Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.