Práci šlechtitelů přibližuje liberecká výstava Jablko: koktejl chutí
31. 01. 2025
Více než 70 odrůd jablek představuje výstava v Botanické zahradě Liberec, která vznikla ve spolupráci s Ústavem experimentální botaniky AV ČR. Zájemci se zde zároveň dozvědí, co obnáší práce šlechtitelů. Výstavu „Jablko: koktejl chutí“ můžete navštívit do 9. února 2025.
Věděli jste, že každá nová odrůda jabloně má vlastní rodokmen? Jak vznikají, se dozvíte na výstavě v Botanické zahradě Liberec. Mezi 70 představenými odrůdami je i 16, které se zrodily ve šlechtitelské stanici ve Střížovicích, jež je součástí Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Kromě lahodné chuti mají odolnost proti některým chorobám. Nevyžadují tak tolik chemických postřiků, případně se bez nich obejdou úplně.
Zájemci si také mohou koupit vstupenku na řízenou degustaci jablek a přednášku o správné péči o stromy, případně knihu, v níž najdou příběhy vybraných odrůd ze Střížovic. Součástí programu je také veřejně přístupná zahrádkářská poradna.
Návštěvníci si mohou na výstavě zakoupit knihu o odrůdách ze Střížovic.
Rozebrat a smíchat
V únoru 2024 vytvořili šlechtitelé ze Střížovic společně s Botanickou zahradou Liberec výstavu o tradičních i současných odrůdách jabloně. Akce se setkala s velkým zájmem. Spolupráce tak pokračuje i letos s odlišným zaměřením.
Miroslav Srba, vedoucí administrátor sbírek Botanické zahrady Liberec, vysvětluje, že loňská expozice ukázala, jak jablka ze Střížovic postupně dobyla trhy a letěla i do vesmíru. Letošní výstava vysvětluje, jak šlechtitelé kombinují vlohy a vlastnosti jablek. „Snažíme se návštěvníkům ukázat, že šlechtitelská práce je podobná práci barmana. Šlechtitel bere jednotlivé ingredience, například staré východní odrůdy, a mixuje je tak, aby vzniklo nové moderní jablko, které zaujme pěstitele i konzumenty.“
Zahájení výstavy navštívila i předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová (uprostřed).
Výstava se koná od 30. ledna do 9. února 2025 v expozičních sklenících Botanické zahrady Liberec. Otevřeno je denně od 9:00 do 16:00 hodin.
O šlechtitelské stanici ve Střížovicích a práci tamních odborníků se dozvíte více i v Podcastu Akademie věd a ve fotostory časopisu A / Magazín.
Text: Zuzana Dupalová, s využitím zprávy Ústavu experimentální botaniky AV ČR
Foto: Botanická zahrada Liberec; Ústav experimentální botaniky AV ČR
Přečtěte si také
- Centrum akademického psaní: Pomáháme nejen s odborným psaním v angličtině
- Fotografie pomáhá vědcům vidět nezachytitelné, říká vítězka Vědy fotogenické
- Kamila Hrubanová: Je důležité zábavně seznamovat děti s mikroskopy
- Tradiční novoroční představení AV ČR ve Státní opeře nabídlo Verdiho La traviatu
- Musíme zlepšit podporu mladých kolegů, říká rostlinný genetik David Kopecký
- Jaké jsou zásady otevřené vědy pro pracoviště Akademie věd ČR?
- Držitelé Akademické prémie a prémie Lumina quaeruntur představí své výsledky
- Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd
- Zemřel František Šmahel, jeden z nejvýznamnějších evropských historiků
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.