Zahlavi

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd

13. 01. 2025

Na novoročním koncertě Slovenské akademie věd 9. ledna 2025 v Bratislavě obdržela Eva Zažímalová Zlatou medaili SAV, nejvyšší ocenění, které instituce uděluje. Předal jí ji předseda SAV Pavol Šajgalík jako výraz poděkování za příspěvek k vybudování výjimečných vztahů mezi českou a slovenskou akademií.

V laudatiu vyzdvihl místopředseda SAV pro vědu, výzkum a inovace Peter Samuely, že pro Slovenskou akademii věd je její česká sesterská akademie referenční institucí.

„V náročném období naší dvojnásobné transformace bylo pro slovenskou akademii též důležité, že v paní předsedkyni získala velkou podporovatelku, která nám vždy poskytla cenné rady a morální oporu. Dlouholeté nadstandardní vztahy s vedením české akademie se projevují i v praktické rovině, například ve společném grantovém schématu podpory interdisciplinárního výzkumu,“ zdůraznil Peter Samuely.


Ocenění Evě Zažímalové předal předseda SAV Pavol Šajgalík.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová ve své děkovné řeči uvedla, že si ocenění velmi váží a že patří nejen jí, ale celému jejímu týmu, který se vztahům se slovenskou partnerskou akademií věnuje.

V čele nejvýznamnější české vědecké instituce stojí Eva Zažímalová od roku 2017. Letos v březnu svůj post po dvou funkčních obdobích předá nově zvolenému předsedovi Radomíru Pánkovi.  

Text: Zuzana Dupalová, s využitím zprávy SAV
Foto: Katarína Gáliková, SAV

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce